Tři astronomové prošli asi 230 000 veřejných snímků z dalekohledu SPHEREx a našli tentýž prstenec kolem několika dalších jasných hvězd, pokaždé na témž místě detektoru. Autoři původní práce, kteří obálku kolem VY Canis Majoris ohlásili v polovině září, svůj text šest dní nato stáhli.
NASA si u SpaceX objednala tři další rotace posádek Mezinárodní kosmické stanice. Dodatek ke smlouvě CCtCap z 18. září 2026 pokrývá mise Crew-15, Crew-16 a Crew-17, stojí 946 milionů dolarů a zvedá celkovou hodnotu kontraktu na 5 919 831 297 dolarů. Květnové oznámení záměru přitom mluvilo o šesti misích navíc, objednané jsou zatím tři.
Evropská družice FLEX odstartovala 15. září 2026 z Kourou na raketě Vega-C společně s družicí Copernicus Sentinel-3C. Podle ESA je to první družice agentury postavená přímo na měření fotosyntézy: spektrometr FLORIS má hledat slabou fluorescenci, kterou vyzařuje chlorofyl. Dalekohled, který do spektrometru světlo přivádí, podle vlastního letáku smontovalo turnovské pracoviště TOPTEC.
Mustafa Muhibullah, Jimmy Irwin a Rosanne Di Stefano prošli veřejná data rentgenové observatoře Chandra a našli v šesti galaxiích 84 bodových zdrojů, které vyzařují skoro výhradně pod hranicí 0,3 keV. Nad ní, kde běžné rentgenové dvojhvězdy svítí nejvíc, po nich není ani stopa. Práci vydal 9. září časopis Nature Astronomy.
NASA podepsala s Blue Originem smlouvu na vývoj, vypuštění a provoz družice, která má obstarávat spojení mezi Marsem a Zemí. Pevná cena má strop kolem 700 milionů dolarů, stroj musí být hotový nejpozději na konci roku 2028 a u planety pracovat od roku 2030. Dosavadní přenosovou síť tvoří čtyři sondy, jimž je přenos dat vedlejší prací.
Hubbleův vesmírný dalekohled ukázal kolem jižního pólu Saturnu obří atmosférickou vlnu, jejíž hřebeny tvoří pravidelný desetiúhelník. Na severu má planeta podobný útvar se šesti stranami už přes čtyřicet let, na jihu se dosud nic takového nenašlo. Nový obrazec navíc podle měření teprve sílí.
Raketa Ariane 62 vynesla ve čtvrtek večer druhou zobrazovací družici třetí generace Meteosat. MTG-I2 má nad Evropou obnovovat snímek každé dvě a půl minuty, tedy dvakrát častěji než rychlá služba předchozí generace. Do provozu se dostane až po několika měsících kalibrace.
Osm autorů z NASA porovnalo mapy osvětlení a teplot u jižního pólu Měsíce s tím, co snesou mikrobi běžní v kabinách kosmických lodí. Vyšla jim souvislá pásma, kde by pět vybraných rodů mohlo přečkat aspoň jeden pozemský den. Práce vyšla 19. srpna v Science Advances a o růstu a množení netvrdí nic.
Hvězda S301 se při největším přiblížení k černé díře Sagittarius A* řítí rychlostí 25 000 kilometrů za sekundu, tedy přes osm procent rychlosti světla. Našel ji interferometr VLTI Evropské jižní observatoře a je první, jejíž dráha reaguje na rotaci té díry. Samotnou rotaci ale zatím nikdo nezměřil.
Kosmonautix má v hlavní nabídce sekci Statistiky se třemi nástroji: přehledem startů od roku 1957, porovnávačem dvou raket, lodí nebo firem a informačním profilem jedné položky. Čísla se plní automaticky z Launch Library 2 od projektu TheSpaceDevs.
Objekt MoM-BH*-1 září jako obří hvězda, jenže energii mu podle nového modelu dodává černá díra zabalená v mimořádně hustém vodíku. Recenzovaná práce vyšla 12. srpna 2026 v Nature, na arXivu ji tým zveřejnil už v březnu 2025. Pokud model platí, jsou dosavadní hmotnosti černých děr u malých červených teček nadsazené až o dva řády.
Observatoř Very Rubinové zveřejnila 27. července první větší dávku dat ze zkušebního provozu. Za týden v ní tým kolem Williama Cerného z Yaleovy univerzity popsal Aquarius IV, slabý shluk hvězd ve vnějším halu Mléčné dráhy zhruba 109 kiloparseků od Slunce. Jestli je to trpasličí galaxie, nebo kulová hvězdokupa, zatím rozhodnuté není.
