NASA ukončila provoz observatoře Swift, která klesla do výšky 275 km
Observatoř Swift pořídila poslední vědecké pozorování 20. října 2026, když klesla do výšky 275 kilometrů. Po nezdařeném pokusu o záchranu se v srpnu vrátila k vědě, přestože tím začala klesat rychleji. Do atmosféry má vstoupit během několika týdnů.
Observatoř Neila Gehrelse Swift pořídila poslední vědecké pozorování 20. října 2026. Ten den klesla do výšky 275 kilometrů, kde už nedokázala vyrovnat brzdění zbytky atmosféry, a přešla do bezpečného režimu. Tým řízení letu na Pensylvánské státní univerzitě jí pak podle blogu mise poslal příkaz, kterým provoz fakticky ukončil. NASA to oznámila 23. října a čeká, že družice vstoupí do atmosféry během několika týdnů.
Swift odstartoval 20. listopadu 2004 na dvouletou misi a vydržel skoro 22 let. Vlastní pohon nemá, takže si dráhu zvednout nemůže; The Register počítá s tím, že shoří těsně před dvaadvacátým výročím startu.
Záchrana se nekonala, tak se Swift vrátil k vědě
Swift klesal rychleji, než se čekalo, protože zvýšená sluneční aktivita zesílila odpor horních vrstev atmosféry. NASA proto v září 2025 zadala firmě Katalyst Space za 30 milionů dolarů pokus observatoř zachytit a vytáhnout zpátky na původní dráhu ve výšce zhruba 600 kilometrů. Modul LINK odstartoval 3. července 2026, jenže se brzy roztočil a přišel o většinu prostředků k natáčení. O potížích modulu jsme psali na konci července. Devatenáctého srpna pak NASA s firmou oznámily, že k zachycení nedojde.
Do té doby tým dělal všechno pro to, aby Swift vydržel nahoře co nejdéle. Od prosince 2025 vyměnil zhruba čtvrtinu plánovaných cílů za místa na obloze, při jejichž sledování kladla družice atmosféře nejmenší odpor, a v únoru přešel na tenhle režim úplně. Současně vypnul rentgenový dalekohled i dalekohled pro ultrafialové a viditelné světlo. V dubnu odstavil i třetí přístroj, dalekohled BAT na záblesky záření gama, aby šetřil energii a solární panely mohly stát v poloze s co nejmenším odporem.
Když záchrana padla, vrátil se Swift k pozorování. Oba dalekohledy tým zapnul 26. srpna, BAT podle NASA znovu zachytával záření gama od 18. září a od 21. září se observatoř zase sama natáčela za nově objevenými záblesky. Za necelé dva měsíce prošla stovky cílů, od pozůstatků hvězdných explozí přes aktivní černé díry ve vzdálených galaxiích po komety ve Sluneční soustavě.
Velkou cenu ta volba podle srpnových předpovědí neměla. Úsporný režim měl udržet Swift nad hranicí 300 kilometrů do října, s obnovenými pozorováními k ní měl dojít za jeden až dva měsíce. Pod touhle výškou se podle NASA družice řídí obtížně a sestup se zrychluje; v září agentura čekala, že hranici překročí na začátku nebo v polovině října. Pozorovat ale Swift vydržel až do 275 kilometrů.
Dva tisíce záblesků a archiv o 12 terabajtech
Swift vznikl kvůli zábleskům záření gama. Jsou to nejsilnější výbuchy ve vesmíru a vyhasnou tak rychle, že je velké dalekohledy nestihnou zaměřit. Observatoř záblesk zachytila, poslala jeho polohu ostatním observatořím a sama se zhruba za minutu natočila, aby vyfotila dosvit. Podle závěrečného oznámení NASA zaznamenala přes 2 000 gama záblesků a přes 1 400 supernov. Její data posloužila zhruba 7 000 odborným pracím.
Nejznámější výsledek přišel v květnu 2005 se zábleskem GRB 050509B, který trval 0,03 sekundy. Swift se k němu otočil dost rychle, aby zachytil 11 rentgenových fotonů dosvitu. Šlo o první krátký záblesk se zachyceným dosvitem a výsledek podpořil teorii, že krátké záblesky vznikají srážkou dvou neutronových hvězd.
Vedle záblesků Swift sledoval hvězdy roztrhané černými dírami, aktivní galaxie, planetky a komety a prošel celou oblohu v rentgenovém oboru. Celý archiv je veřejný a má podle NASA zhruba 12 terabajtů, z toho přes 1,5 milionu snímků z dalekohledu pro ultrafialové a viditelné světlo.
Přímého nástupce NASA nemá
Pružnost byla na Swiftu stejně cenná jako rychlost. Za den uměl naplánovat až 75 samostatných cílů a pozorování na vyžádání šlo ze Země zadat během několika minut. Přímou náhradu za něj NASA nemá, upozorňuje The Register. Ředitel astrofyzikální divize NASA Shawn Domagal-Goldman v oznámení píše, že agentura zkoumá, jak pro rychlou reakci na kosmické události využít a doplnit stávající vesmírné dalekohledy, komerční družice s rychlým vypuštěním i nové mise. Mezeru mají zatím vyplňovat současné mise.
Modul LINK zůstal na oběžné dráze jako technologická zkouška a firma s ním v září zkoušela manévry pro budoucí servis družic. K setkání se Swiftem podle The Register nakonec nedošlo.
Zdroje: závěrečné oznámení NASA, blog mise Swift (příspěvky z 28. srpna, 25. září a 23. října 2026), SpacePolicyOnline o zrušeném zachycení, The Register.