Japonská sonda MMX odstartovala k Phobosu, odkud má přivézt deset gramů vzorku
Japonská agentura JAXA vypustila 20. října 2026 raketou H3 sondu Martian Moons eXploration. Ta má u Marsu zkoumat oba jeho měsíce, přistát na Phobosu a odebrat z něj nejméně deset gramů materiálu; kapsle se vzorkem má dosednout na Zemi v roce 2031. NASA do mise dodala spektrometr MEGANE a odběrné zařízení poháněné stlačeným dusíkem.
Raketa H3 v desátém letu odstartovala z kosmodromu Tanegašima 20. října 2026 ve 4:41:03 japonského času, tedy 19. října ve 21:41 středoevropského letního času. Agentura JAXA potvrdila, že se sonda oddělila jedenasedmdesát minut a třináct sekund po vzletu a dostala se na předem spočítanou dráhu.
Sonda se jmenuje Martian Moons eXploration, zkráceně MMX, a vede ji JAXA ve spolupráci s NASA, francouzskou agenturou CNES, německým střediskem DLR a Evropskou kosmickou agenturou. Podle ESA má být MMX první sondou, která obletí Phobos, první, která odebere vzorek z povrchu jiného měsíce než našeho, a první, která se od Marsu vrátí na Zemi. Právě ta zpáteční cesta zajímá i plánovače budoucích misí: dokazuje, že se od Marsu dá přiletět zpátky.
Spor o původ obou měsíců
Phobos a Deimos jsou malé nepravidelné balvany a dodnes se neví, odkud se u Marsu vzaly. V úvahu připadají dvě možnosti. „Phobos a Deimos můžou být pozůstatek obří srážky na Marsu, která vymrštila materiál na oběžnou dráhu kolem planety, nebo to můžou být staré planetky, které Mars před miliardami let zachytil svou gravitací,“ říká v materiálu NASA Tom Statler, programový vědec mise za americkou agenturu (přeloženo z angličtiny). Odpověď podle něj osvětlí i dobu, kdy Země a ostatní vnitřní planety přicházely k velké části své vody a organických látek.
Rozhodnout to má chemické složení. Zachycená planetka by měla být složením podobná tělesům z vnější části hlavního pásu, kdežto úlomek z Marsu by nesl stopy planety samotné. Vzdálený průzkum na to nestačí, protože povrch obou měsíců celé miliardy let přepracovaly dopady; proto se pro vzorek letí.
Dva odběrné systémy, jeden americký
NASA dodala na sondu spektrometr MEGANE (zkratka se vyslovuje jako japonské slovo pro brýle), který měří gama záření a neutrony vycházející z povrchu Phobosu a z nich určí zastoupení chemických prvků. Postavila ho Laboratoř aplikované fyziky Univerzity Johnse Hopkinse.
Druhým americkým dílem je P-Sampler na jedné z přistávacích nohou. Nabírá materiál dávkami stlačeného dusíku a vznikl u firmy Honeybee Robotics, která patří Blue Originu; ta samá společnost staví pro NASA i telekomunikační družici k Marsu. Japonský C-Sampler vedle něj vyvrtá jádro z několika centimetrů pod povrchem, takže sonda přiveze materiál ze dvou různých hloubek. Z celého vzorku dostane NASA asi patnáct procent a bude je spravovat v laboratoři astromateriálů Johnsonova střediska v Houstonu.
Evropská kosmická agentura dodala komunikační zařízení pro spojení na velkou vzdálenost a zapojí do provozu své antény sítě Estrack.
Rover Idefix přistane dřív než sonda
Na povrch Phobosu sjede nejdřív pětadvacetikilový rover Idefix od CNES a DLR. Má dvě úlohy: prohlédnout místo, kam potom dosedne sonda, a změřit složení a strukturu povrchu. Gravitace Phobosu je tak slabá, že rover tam podle ESA bude vážit jako patnáctigramové závaží na Zemi. Z jedenácti přístrojů celé mise jich sedm nese sonda a čtyři rover.
Pět let cesty a jedno datum, na kterém se zdroje neshodnou
K Marsu má MMX dorazit zhruba za rok a od září 2027 obíhat po takzvané kvazisatelitní dráze, která kopíruje dráhu Phobosu. Odtud bude měsíc mapovat a vybírat místo přistání; Deimos sleduje jen zdálky a na zpáteční cestě ho proletí blíž.
Kdy sonda sedne a nabere vzorek, uvádějí partneři rozdílně. ESA i JAXA ve svém přehledu mise píšou o roce 2030, NASA jen o tom, že se tak stane nejdřív v roce 2028, a její vlastní dvě stránky se přitom rozcházejí: pozvánka na tiskovou konferenci z 8. října 2026 uvádí „nejdřív v prosinci 2028“. Horní mez nejmenuje ani jedna. Shodují se na roce 2031, kdy má kapsle se vzorkem dosednout v Austrálii; odtud poputuje do Japonska, kde se materiál vyjme a rozdělí mezi partnery mise.
Deset gramů zní málo, u mimozemského materiálu to ale tak málo není: sonda Hayabusa2, na jejíž zkušenosti MMX navazuje, přivezla z planetky Ryugu 5,4 gramu a výzkum z nich plyne dodnes.
Zdroje: JAXA, výsledek startu H3 č. 10; JAXA, plán startu; přehled mise MMX; ESA o startu; ESA o misi; NASA o svém podílu; pozvánka NASA z 8. října 2026.