NASA zadala Blue Originu vývoj družice, která má u Marsu přenášet data na Zemi

Snímky z marsovských roverů necestují na Zemi přímo. Vozítko je vyšle nahoru družici, která zrovna přelétá nad ním, a ta je z výšky pošle do velkých antén na Zemi. Tuhle štafetu obstarává od roku 2004 hrstka sond, které u Marsu dělají hlavně něco jiného; přenos je jejich vedlejší práce. NASA teď zadala první stroj, který by u planety měl dělat výhradně to.

Smlouva s pevnou cenou a dvěma termíny

Úřad podepsal smlouvu v úterý 1. září a oznámil to v tiskové zprávě C26-010. Blue Origin má družici navrhnout, postavit, vypustit a provozovat; celku se říká Mars Telecommunications Network a spravovat ho bude program NASA pro komunikaci a navigaci ve vesmíru (SCaN).

Cena je pevná se stropem zhruba 700 milionů dolarů. Pevná cena znamená, že překročení rozpočtu nese dodavatel, ne objednatel. Termíny jsou dva a je mezi nimi víc než rok: hotový stroj má NASA převzít nejpozději 31. prosince 2028, u Marsu má síť fungovat v roce 2030. Poptávku po nabídkách vypsal úřad letos v květnu.

Základem je platforma Blue Ring

Družice vychází z Blue Ringu, univerzální nosné platformy, kterou Blue Origin vyrábí v Huntsville v Alabamě. Podle firemního popisu kombinuje solárně-elektrický pohon s chemickým, zvládne změnu rychlosti 3 000 až 4 000 metrů za sekundu, má až dvanáct bočních portů typu ESPA Grande a jeden velký čelní a unese přes 4 000 kilogramů nákladu, podle sestavení. Vypustit se dá na New Glennu i na jiné raketě s pětimetrovým krytem.

Ve vlastním oznámení firma dodává, že několik kusů Blue Ringu už staví a linka je dimenzovaná na čtyři stroje ročně, že družice ponese softwarově definovaná rádia a že umí měnit dráhu, takže se síť dá později rozšířit. Zakázku podle ní zaplatil Kongres ze zákona Working Families Tax Cut Act. Prezident divize Blue National Security Tory Bruno k tomu řekl, že orbiter bude páteří amerického programu průzkumu Marsu na příští dekádu a dál; je to hodnocení dodavatele, ne úřadu.

Blue Origin má s NASA rozdělaného víc: druhý stupeň rakety New Glenn se má zažehovat na zkušební stolici B2 ve Stennisově středisku.

Dnešní síť má čtyři sondy a nejstarší z nich létá od roku 2001

Mars Relay Network je společné dílo NASA a evropské ESA. Tvoří ji Mars Odyssey u planety od roku 2001, evropský Mars Express od roku 2003 v roli zálohy, Mars Reconnaissance Orbiter vypuštěný v roce 2005 a u planety od března 2006 a evropský Trace Gas Orbiter od roku 2016. Roveru se hodí proto, že sám na Zemi nedohlédne asi dvanáct hodin denně, jak se planeta otáčí, a přímé spojení by po něm chtělo velkou anténu a hodně elektřiny. S družicí nad hlavou si přitom vymění až dva megabity za sekundu.

Dolů na Zemi to jde přes tři skupiny antén: americkou Deep Space Network, evropskou síť ESA a ruský komplex, na který se váže jen Trace Gas Orbiter. Cesta signálu trvá podle vzájemné polohy planet od tří do 22,4 minuty, protože Mars je od Země vzdálený 54,6 až 400,2 milionu kilometrů. Každý snímek z povrchu Marsu, který svět od roku 2004 viděl, prošel touhle sítí.

Po ztrátě MAVENu veze nejvíc dat evropská sonda

Sonda MAVEN, která do sítě přispívala druhým největším objemem dat, se odmlčela 6. prosince 2025, když zmizela za planetou. NASA svolala v únoru komisi, ta uzavřela, že stroj není možné oživit, a 3. června 2026 úřad misi ukončil.

Jak se to projevilo, je vidět na vlastní tabulce NASA. Průměr do konce roku 2025 proti průměru za únor až květen 2026: Trace Gas Orbiter 1 562,7 → 2 228,1 megabitu denně, Mars Reconnaissance Orbiter 447,5 → 850,6, Odyssey 170,4 → 107,3 a MAVEN 897,5 → nula. Nejvíc dat z Marsu tedy dnes veze evropská sonda, ne americká.

Peníze byly na světě dřív, než MAVEN utichl

Souvislost mezi ztrátou MAVENu a novou zakázkou se nabízí, jenže data ji nepodpírají. Peníze na telekomunikační orbiter schválil Kongres už v červenci 2025, tedy pět měsíců předtím, než sonda ztichla, požadavky na stroj sepsala NASA v únoru 2026 a poptávku vypsala v květnu. Tisková zpráva úřadu MAVEN vůbec nezmiňuje.

O zakázku se ucházel i Rocket Lab, který svou verzi orbiteru popsal na vlastních stránkách a slibuje ji na rok 2028. Ty stránky tam po prohraném výběru zůstaly.

Co se z dostupných dokumentů zjistit nedá, je pořadí uvnitř hodnocení: NASA nezveřejnila, kolik nabídek dostala ani jak si vedly. Zůstává tak jediné tvrdé číslo o budoucnosti sítě, a to termín. Do konce roku 2028 má stát družice na Zemi, v roce 2030 pracovat u Marsu.

Zdroje

• NASA: NASA Selects Blue Origin as Mars Telecommunications Network Provider, tisková zpráva C26-010, 1. září 2026
• Blue Origin: Blue Origin Selected by NASA to Help Build America's Mars Telecommunications Network, 2. září 2026, a popis platformy Blue Ring
• NASA Science: Mars Relay Network – složení sítě, přenesené objemy dat a konec mise MAVEN
• Space.com: Blue Origin wins $700 million contract to build NASA's next Mars orbiter, 2. září 2026 – rozpočtová historie a druhý uchazeč
• Rocket Lab: Mars Telecommunications Orbiter – nabídka konkurenta