NASA vybrala přístroje, které mají u propasti Marius Hills hledat lávový tunel

NASA vybrala tři nové sady vědeckých přístrojů, které poletí na povrch Měsíce v programu PRISM. Oznámila to 30. září 2026 a o dva dny později zprávu upravila, protože u dvou z nich špatně rozepsala zkratku. Nejzvláštnější úkol má ta první: u propasti v oblasti Marius Hills má zjistit, jestli pod povrchem pokračuje lávový tunel.

Georadar, vyvolané otřesy a vážení podloží

Sada se jmenuje GIMLI, tedy Geophysical Instruments for Marius Lunar pit Investigation. Vede ji Nathaniel Putzig z Planetary Science Institute (PSI) a podle oznámení ústavu ji na Měsíc doveze lander s roverem od komerčního dodavatele. Části jsou čtyři: georadar, seismické senzory s vlastním zdrojem otřesů, gravimetr a kamery na snímky povrchu i stěn propasti. Dohromady mají říct, jestli od otvoru vede dutina, a pokud ano, jak je velká.

Aktivní seismika znamená, že se otřes vyvolá záměrně a měří se, jak se vlna vrací od rozhraní pod povrchem. V planetárním výzkumu je to vzácná metoda. „Dlouho jsem si přál vrátit do planetární vědy záměrné aktivní seismické metody, protože se to v podstatě nedělalo od doby, kdy první seismická měření na Měsíci provedli astronauti Apolla,“ říká v oznámení PSI Putzig (citace přeložena). Spolu s georadarem a měřením tíže od toho tým čeká, že lávový tunel vedoucí od propasti opravdu zachytí.

Přístroje staví Honeybee Robotics, firma patřící Blue Originu. Dodá aktivní seismický systém, gravimetr a kamery, integruje je na lander a rover a spolu s PSI je pak bude na povrchu ovládat. Georadar dodá Norská kosmická agentura. Mezi spoluřešiteli jsou Boise State University, Johns Hopkins University, Lunar and Planetary Institute a univerzita v Oslu.

I kdyby se pod propastí žádná dutina nenašla, mají měření odpovědět na otázku, jak otvor vznikl. Ve stěnách jsou navíc odkryté vrstvy regolitu a lávových proudů, které jinde leží pod povrchem; podle PSI z nich jde vyčíst, jak láva po Měsíci tekla a jestli mezi erupcemi byly dlouhé přestávky.

Otvor našla japonská Kaguya, rozměry doplnila americká sonda

Propast v Marius Hills není čerstvý nález. Objevil ji japonský tým vedený Junichim Haruyamou na snímcích sondy SELENE (Kaguya) a popsal ho v Geophysical Research Letters v roce 2009.

Americká sonda Lunar Reconnaissance Orbiter ji pak nafotila v rozlišení 0,5 metru na pixel. Podle stránky kamery LROC měří otvor 58 × 49 metrů a je 40 metrů hluboký; první odhad mluvil o průměru kolem 65 metrů a opravilo ho až proměření dalších snímků pořízených při výš stojícím Slunci. Otvor leží uprostřed klikaté rýhy, a protože takové rýhy zůstávají po lávových proudech, vykládá se jako propadlý strop tunelu.

Že tunel pod ním opravdu je, naznačila radarová sondáž Kaguyi. Pod rýhou v Marius Hills vyšel ze záznamů asi 50 kilometrů dlouhý neporušený lávový tunel; podle japonské Národní astronomické observatoře práci Kakua a spoluautorů otiskly Geophysical Research Letters 18. října 2017. Zájem o takové dutiny je praktický. Uvnitř je stálá teplota a hornina nad hlavou cloní kosmické záření i dopady mikrometeoroidů, takže se o nich mluví jako o hotovém úkrytu pro posádky. Dosud to ale byly závěry z oběžné dráhy a GIMLI má být první měření ze země.

Zbylé dvě sady míří k jižnímu pólu

LEMS-SP (Lunar Environment Monitoring Station – South Pole) má u jižního pólu fungovat jako dlouhodobá hlídka prostředí: počítat dopadající mikrometeoroidy, sledovat množství těkavých látek v řídké obálce plynů nad povrchem a krátkoperiodickým seismometrem zaznamenávat otřesy. NASA u ní zdůrazňuje posouzení rizik pro techniku budoucí základny. Hlavním řešitelem je Mehdi Benna z University of Maryland, Baltimore County.

DISCO (Depth Imager with Spectral and Color Optics) má podle NASA poprvé přímo na povrchu změřit led schovaný v mikropastech chladu, tedy v drobných trvale zastíněných místech. Vedle toho má sledovat, jak se povrch chová pod zátěží: od rozvíření prachu výtokem motoru po únosnost pro pojezd. Vede ho Ariel Deutsch z Amesova střediska NASA v Kalifornii.

Kdy to poletí, zpráva neříká

Termín letu ani cenu NASA v oznámení neuvádí a nemá je ani zpráva PSI. Dopravu obstará některý z dodavatelů iniciativy CLPS, v níž agentura kupuje dovoz nákladu na Měsíc jako službu. Všechny tři sady spadají pod program měsíční základny, do kterého patří i zadání sítě 5G pro povrch Měsíce.

Zdroje: tisková zpráva NASA 26-080 NASA Adds New Science Investigations for Moon Base (30. září 2026, upravená 2. října), oznámení Planetary Science Institute PSI-led team selected for NASA PRISM program to explore potential lunar cave (1. října 2026), stránka Marius Hills Pit – Lava Tube Skylight? kamery LROC a zpráva Detection of intact lunar lava tubes in the data from SELENE (Kaguya) radar sounding japonské Národní astronomické observatoře.