LLVM po osmi letech ukončil přechod na licenci Apache 2.0
Projekt LLVM uzavřel 19. listopadu 2026 osm let trvající přelicencování. Pod licencí Apache 2.0 s výjimkami je víc než 99,5 procenta všech řádků, které kdy do projektu přišly; zbytek je buď příliš krátký na autorské právo, nebo už v repozitáři není. Licenční texty v repozitáři se přepíšou až po odštěpení větve LLVM 24 a vyjdou s LLVM 25.

Překladačový projekt LLVM oznámil 19. listopadu 2026 na svém fóru, že přechod na jinou licenci považuje za dokončený. Pod licencí Apache 2.0 s výjimkami LLVM je podle oznámení víc než 99,5 procenta veškerého kódu, který kdy do projektu někdo poslal – nebo je ten kód příliš krátký na to, aby ho chránilo autorské právo, nebo v repozitáři už dávno není. Na zbytek projekt čekat přestane. Kristof Beyls, který o postupu psal i v dřívějších zápisech, to v oznámení shrnuje větou, že by to číslo s další prací nejspíš ještě o kousek posunuli, ale nikdy ne na plných sto procent.
Dvě licence, které si překážely
LLVM není jeden program, ale sada knihoven, ze kterých se staví překladače. Patří k ní i Clang pro C a C++ a běhové knihovny compiler-rt, libc++ a libclc, tedy kód, který se zalinkuje do každého hotového programu. Právě ty knihovny byly vedle původní licence University of Illinois/NCSA ještě pod licencí MIT – NCSA totiž žádá, aby binárka přetiskla oznámení o autorství, a to u knihovny, kterou do výsledku vloží překladač sám, nikdo nechce.
Dvojí licence měla praktický následek, který popisuje vývojová politika projektu: kód se dal přesunout z libc++ do jádra LLVM, ale opačným směrem už ne bez svolení autora. K tomu přistupovala patentová doložka, kterou si projekt napsal sám. Nenapsal ji právník, nebylo z ní poznat, co vlastně chrání, a podle téže politiky kvůli ní část příspěvků do LLVM nikdy nedorazila.
Změnit licenci přitom není administrativní úkon. LLVM nesbírá převody autorských práv, takže každý řádek dál patří tomu, kdo ho napsal. Projekt to bere jako přednost – nikdo se nemusí bát, že se jeho kód jednoho dne ocitne pod podmínkami, se kterými nesouhlasí. Cenou za to je, že přelicencování znamená obejít dvacet let přispěvatelů a od každého si vyžádat podpis.
Osm let sbírání podpisů
Projekt o souhlasy začal žádat v roce 2018. Na konci toho roku jich bylo přes pět set a pokrývaly přes 80 procent commitů za předchozích šest měsíců. Novou vývojovou politiku projekt nasadil 18. ledna 2019, kdy na pár hodin zavřel přístup k repozitáři, a od 19. ledna 2019 chodí nové příspěvky pod novou licencí.
Jeden detail se v textech o přechodu ztrácí: nová licence tehdy tu starou nenahradila. Až do 1. června 2024 musel být každý nový příspěvek k dispozici pod oběma, teprve od toho data stačí jen Apache 2.0 s výjimkami. Dohánět se tedy musel kód starší než leden 2019.
| Zápis | Kolik kódu bylo pokryto | Kolik souhlasů chybělo |
|---|---|---|
| blog, 18. listopadu 2021 | přes 94 % staršího kódu | seznam zveřejněn, výzva k pomoci |
| blog, 17. srpna 2022 | nepřelicencovaná zůstala 2 % z 32 milionů řádků, předtím 6 % | 421 jednotlivců a 122 firem, osm měsíců předtím 808 a 133 |
| fórum, 19. listopadu 2026 | přes 99,5 % všech řádků | dohodu podepsalo přes 1 300 jednotlivců a asi 100 organizací |
Číslo z roku 2022 je jiného druhu než to dnešní. Srpnový zápis počítal jen kód odevzdaný pod starou licencí, dnešní oznámení počítá všechny řádky, které kdy do projektu přišly. Mezi oběma daty navíc přibyla výzva k pomoci, po které se počet nedohledaných lidí za osm měsíců skoro zpoloval.
Jak se pokrytí počítá
Nadace si každou podepsanou dohodu zapisuje do tabulky a skript ji pak spáruje s historií repozitáře. Každý commit skončí v jedné ze tří přihrádek: kryje ho dohoda, nebo se ho přelicencování netýká, nebo je to nejasný případ. Do druhé přihrádky padá kód podle čtyř předpokladů, které projekt v oznámení vypisuje:
- příspěvek o deseti a méně řádcích je na autorskoprávní ochranu příliš krátký,
- kód, který v repozitáři už není – třeba odstraněné generátory kódu pro procesory Microblaze a PIC16 –, se nepočítá,
- záplata poslaná z firemní e-mailové adresy patří té firmě,
- kdo pracoval ve firmě, která dohodu podepsala, je krytý za dobu toho zaměstnání; data si projekt bral z veřejných životopisů.
Hranici deseti řádků schválila správní rada nadace na svém zasedání v květnu 2022 a převzala ji z praxe projektů, které od přispěvatelů vyžadují smlouvu. Je to odhad, ne výrok soudu, a projekt to tak i podává.
Co z toho má ten, kdo LLVM používá
Jedna licence znamená jednu větu v právní prověrce místo výjimky na malý kus kódu, který možná pořád visí jen pod historickými podmínkami. Stejně tak se zjednoduší soupis součástí dodávaného softwaru, tedy SBOM, v každém balíku, ve kterém LLVM jede – a to je dnes skoro všechno od překladačů přes grafické ovladače po databáze.
Obě výjimky, kvůli kterým se licence jmenuje „Apache 2.0 s výjimkami LLVM“, zůstávají. První říká, že když se při překladu dostane kus LLVM do výsledné binárky, nemusí se u něj plnit oddíly 4(a), 4(b) a 4(d) licence, tedy přetisk oznámení. Druhá řeší případ, kdy by soud shledal patentové nebo odškodňovací ustanovení Apache 2.0 neslučitelné s GPLv2: pak se dá takové ustanovení pro spojené dílo prohlásit za vzdané. Kód převzatý z cizích projektů, který si LLVM vozí s sebou, si svoji licenci ponechává dál.
Papíry se přepíšou až v lednu
Oznámení není totéž co změna v repozitáři. Projekt chce licenční texty přepsat až po odštěpení vydávací větve LLVM 24, tedy někdy na začátku ledna 2027, a čtenáři to uvidí ve vydání LLVM 25. Přepíšou se soubory LICENSE, vývojová politika, odpovědi na časté otázky, soubory README, hlavičky zdrojových souborů, balení vydání i web nadace. Z věty o probíhajícím přelicencování zbude historická poznámka.
Zatím to v projektu vypadá přesně tak, jak se popisuje. Soubor LICENSE.TXT má 279 řádků a za textem licence Apache 2.0 v něm pořád stojí celá stará licence University of Illinois/NCSA s copyrightem do roku 2019. Vývojová politika, naposledy upravená 20. listopadu 2026, dál začíná oddíl o přelicencování slovy, že projekt je uprostřed velkého úsilí o změnu licencí.
Jedna z adres, na které politika odkazuje, navíc nikam nevede: stránka s pokyny pro jednotlivce na foundation.llvm.org/docs/relicensing/ vracela 21. listopadu 2026 chybu 404 a web nadace dnes žádný oddíl s dokumenty nemá. Přispěvatel, který by se podle politiky chtěl zařídit, se tedy k formuláři neproklikne.
Zbývá ještě opačná možnost. Kdo do LLVM přispěl před 19. lednem 2019, dohodu nepodepsal a nepřeje si, aby jeho kód vyšel pod novou licencí, má napsat na adresu license-questions@llvm.org. Projekt slibuje, že do souborů, ve kterých takového kódu zbývá dost na autorské právo, doplní odpovídající identifikátor SPDX. Je to korektní nabídka, ale po osmi letech shánění podpisů se dá čekat, že ji využije málokdo.
Zdroje
- Wrapping Up LLVM's Relicensing Effort – oznámení Kristofa Beylse na fóru LLVM, 19. listopadu 2026
- August 2022 LLVM relicensing update & further suggestions for help – blog projektu LLVM, 17. srpna 2022
- LLVM relicensing update & call for help – blog projektu LLVM, 18. listopadu 2021
- Holiday update on LLVM's Relicensing effort – fórum LLVM, 21. prosince 2018
- Heads up: new license & dev policy is happening in ~1 hour – fórum LLVM, 18. ledna 2019
- LLVM Developer Policy, oddíl Copyright, License, and Patents – dokumentace projektu, stav k 20. listopadu 2026
- LICENSE.TXT v repozitáři llvm-project