Voyager 1 bude 18. listopadu první sondou vzdálenou od Země jeden světelný den
Sonda Voyager 1, která letí od roku 1977, bude 18. listopadu 2026 v 11:16 našeho času tak daleko, že k ní světlo ze Země poletí celých 24 hodin. Žádná jiná sonda se do takové vzdálenosti nedostala. Na palubě jí přitom zbývají v chodu jen dva vědecké přístroje z deseti.
Sonda Voyager 1 se ve středu 18. listopadu 2026 v 5:16:07 východoamerického času, tedy v 11:16:07 středoevropského, dostane do vzdálenosti jednoho světelného dne od Země. Je to dráha, kterou světlo urazí za 24 hodin. NASA ten okamžik spočítala na sekundu a v tiskové zprávě z 10. listopadu k němu ohlásila dvě akce pro veřejnost.
Den tam a den zpátky
Jeden světelný den je podle vysvětlující stránky NASA přesně 25 902 068 356 kilometrů. Magazín EarthSky to přepočítal na 173,14 astronomické jednotky, tedy na stotřiasedmdesátinásobek střední vzdálenosti Země od Slunce. Science News ji přirovnává k víc než čtyřnásobku vzdálenosti Slunce od Pluta.
Pro řízení sondy to znamená jediné: povel ze Země k ní letí den a její odpověď další den. „Když chcete Voyageru říct ahoj, pošlete zprávu, jdete domů a dva dny čekáte, než přijde odpověď,“ řekla podle říjnového zápisu na blogu mise vedoucí projektu Suzanne Dodd (přeloženo). Sonda sama přitom podle téhož zápisu nic nezaznamená. Okolí se v té vzdálenosti nemění a milník má váhu jen pro lidi na Zemi.
Cesta trvala 49 let, dva měsíce a 11 dní od startu 5. září 1977. Voyager 1 dnes letí rychlostí kolem 61 155 km/h. Jeho dvojče Voyager 2 zvolilo pomalejší dráhu kolem Uranu a Neptunu a světelného dne má podle NASA dosáhnout v listopadu 2035.
| cíl | vzdálenost od Země | světlo tam letí |
|---|---|---|
| Měsíc (průměr) | 384 400 km | 1,3 s |
| Slunce | asi 150 milionů km | 8 min 20 s |
| Neptun (průměr) | asi 4,5 miliardy km | 4 h 10 min |
| Voyager 1 (18. 11. 2026) | 25,9 miliardy km | 24 h |
| Proxima Centauri | asi 40 bilionů km | 4,24 roku |
Čísla v tabulce jsou z téže stránky NASA. K Proximě by světlo letělo 1 549krát déle než k Voyageru 1, takže sonda za půl století urazila asi patnáctistovku cesty k nejbližší hvězdě.
Na palubě běží dva přístroje z deseti
Voyager 1 startoval s deseti vědeckými přístroji. Část z nich tým vypnul po průletech kolem planet, kamery v roce 1990 po posledním snímku planet, a zbytek postupně ubírá klesající příkon. Obě sondy berou elektřinu z radioizotopových termoelektrických generátorů, ve kterých se rozpadá plutonium, a každá tak ročně přijde zhruba o čtyři watty.
Zatím poslední přístroj na Voyageru 1, detektor nízkoenergetických nabitých částic LECP, inženýři z Jet Propulsion Laboratory vypnuli 17. dubna 2026. Předtím 27. února nečekaně klesl příkon během plánovaného natáčení sondy a hrozilo, že další pokles spustí ochranu proti podpětí, která by začala vypínat součásti sama. Malý motorek, který otáčí čidlem LECP, zůstal zapnutý. Bere půl wattu a dává šanci přístroj někdy znovu zapnout. V provozu tak zůstal přijímač plazmových vln a magnetometr.
Starší oddíl stránky mise přitom dodnes uvádí čtyři fungující přístroje včetně detektoru kosmického záření a LECP. Novější zápisy téže agentury z dubna i z října mluví o dvou.
Další vypínání odsunul zásah, kterému tým říká Big Bang. Na Voyageru 2 proběhl v létě a tech-blog o něm psal v srpnu. Na Voyageru 1 ho inženýři dokončili začátkem září: najednou vypnuli tři zařízení, která sondu udržují v teple, a nahradili je třemi úspornějšími. Bez toho by podle NASA musel jít další přístroj na Voyageru 1 pryč už v létě 2027.
Dva dny bez signálu v říjnu
Měsíc před milníkem se sonda na dva dny odmlčela. Antény sítě Deep Space Network ji 18. a 19. října nezachytily při dvou plánovaných spojeních vzdálených 24 hodin. Signál se vrátil 20. října sám, dřív než tým stihl poslat jakýkoli povel.
Příčinu inženýři k 29. říjnu ještě hledali. Zjistili zatím, že jedna skupina manévrovacích trysek přestala pracovat a sonda automaticky přepnula na záložní. Takovou výměnu dělá ochrana proti poruchám sama, když palubní počítače usoudí, že s aktivními tryskami není něco v pořádku. „Je to poprvé, co jsme sondu viděli udělat něco takového, ale jsme v bodě mise, kdy musíme čekat nečekané,“ řekl manažer mise Kareem Badaruddin (přeloženo).
Blikání do tmy a beseda v JPL
V úterý 17. listopadu po západu slunce NASA vyzývá lidi po celém světě, aby sondě symbolicky zablikali. Připravila k tomu web, na kterém telefon nebo tablet vysílá Morseovou abecedou volací znak sondy VGR. Ve čtvrtek 19. listopadu od 12:00 východoamerického času, tedy od 18:00 našeho, uspořádá JPL v sále von Kármán besedu o stavu obou sond, kterou bude přenášet na nasa.gov/live. Na pódiu bude vedle Dodd a Badaruddina i šéfka vědeckých misí NASA Nicky Fox, hlavní vědec JPL Jonathan Lunine a zástupkyně vědecké vedoucí projektu Jamie Rankin z Princetonu. Ukáže se i kus dokumentu pro NASA+, který má vyjít v roce 2027 k padesátému výročí startu.
Kam sonda letí a jak dlouho vydrží
Voyager 1 míří k nenápadné hvězdě AC +79 3888, známé také jako Gliese 445, v souhvězdí Malého medvěda. Údaje o setkání se mezi prameny liší. NASA píše, že sonda kolem hvězdy proletí ve vzdálenosti asi 1,7 světelného roku za 40 000 let. Science News uvádí 44 000 let a vzdálenost kolem 700 světelných dní, tedy necelé dva světelné roky.
Tolik času sonda nemá. Podle Science News odhadují vědci, že zdroje energie budou přístroje napájet ještě deset až patnáct let. Pak sonda zmlkne a dál poletí jen se zlatou deskou s pozdravy a zvuky Země.
Zdroje
- NASA: NASA Invites Media, Public to Join Voyager 1 One-Light Day Activities (10. 11. 2026)
- NASA Science: Voyager 1: What Is a Light-Day
- NASA Science: NASA’s Voyager 1 Conserves Power, Resolves Brief Communications Pause (29. 10. 2026)
- NASA Science: NASA Shuts Off Instrument on Voyager 1 to Keep Spacecraft Operating (17. 4. 2026)
- NASA Science: Voyager 1, stránka mise
- Science News: Voyager 1 is nearly one light-day from Earth. What’s out there? (Lisa Grossman, 14. 10. 2026)
- EarthSky: Celebrate as Voyager 1 reaches 1 light-day from Earth (10. 11. 2026)