Čtvrtý blok jaderné elektrárny Mochovce dosáhl ve čtvrtek 6. srpna 2026 ve 22:10 poprvé kritického stavu a o jednadvacet minut později minimálního kontrolovaného výkonu. Elektřinu blok zatím nevyrábí; podle provozovatele by první megawatthodiny měl dodat po přifázování turbogenerátoru na konci léta.
Ve středisku NCERC na nevadském polygonu se 24. srpna 2026 rozeběhla štěpná reakce v jádře mikroreaktoru eVinci od Westinghousu. Byla to zkouška při nulovém výkonu: ověřuje neutronové výpočty a nevyrábí ani teplo, ani elektřinu. Na zkoušky s reálným výkonem čeká eVinci až v komoře DOME v Idahu.
Ve středu 26. srpna 2026 se v tunelu přes čtyři sta metrů pod povrchem finského Olkiluota zakousla vrtná hlava do horniny. Posiva tím začala vrtat první úložný otvor, který se má stát součástí trvalého uložení vyhořelého jaderného paliva; ty předchozí byly zkušební. Povolení k provozu celého zařízení zatím leží u vlády.
Americké úpravny vyrobily v roce 2025 zhruba 2,1 milionu liber uranového koncentrátu, tedy víc než trojnásobek proti roku 2024 a nejvíc od roku 2017. Provozovatelé amerických jaderných elektráren ale za tentýž rok nakoupili 46,9 milionu liber a materiál amerického původu tvořil jen sedm procent toho, co jim bylo dodáno.
Tým kolem amerického Národního institutu pro standardy a technologie změřil polem supravodivých mikrokalorimetrů, jak široké jsou nejsilnější rentgenové čáry uranu, neptunia a plutonia. Relativní nejistota klesla na 0,5 až 1,5 procenta, tedy třikrát až osmkrát níž než u dosavadních hodnot. Právě tyhle čáry se překrývají s gama zářením, podle kterého se v elektrárnách a ve vojenských skladech počítá, kolik štěpného materiálu tam leží.
