Přeskočit na obsah
Tech-Blog Chatujme.cz Chatujme.cz
Energetika

Těžba uranu v USA se v roce 2025 ztrojnásobila na 2,1 milionu liber koncentrátu

Americké úpravny vyrobily v roce 2025 zhruba 2,1 milionu liber uranového koncentrátu, tedy víc než trojnásobek proti roku 2024 a nejvíc od roku 2017. Provozovatelé amerických jaderných elektráren ale za tentýž rok nakoupili 46,9 milionu liber a materiál amerického původu tvořil jen sedm procent toho, co jim bylo dodáno.

· 150 zhlédnutí

Nádrže úpravny uranu White Mesa u Blandingu v Utahu
Nádrže úpravny uranu White Mesa u Blandingu v Utahu na snímku z roku 2014. Loni tu obnovili výrobu. Foto: Nuclear Regulatory Commission, Wikimedia Commons (volné dílo)

Americké úpravny vyrobily v roce 2025 asi 2,1 milionu liber uranového koncentrátu U3O8. Proti 657 000 liber z roku 2024 je to víc než trojnásobek a podle roční zprávy americké energetické informační správy (EIA) největší objem od roku 2017. V kilogramech jde asi o 950 tun; libra má 0,4536 kilogramu a přepočet je náš, EIA uvádí jen libry.

Uran vyrábí jedna klasická úpravna a pět loužicích závodů

U3O8 je oktaoxid triuranu, sypká žlutá látka, které se v oboru říká žlutý koláč. Vzniká z rudy hned v úpravně a je to první pevný meziprodukt na cestě k palivu. Teprve po něm přijde převod na fluorid uranový, obohacení, lisování pelet a montáž palivových souborů.

Zpráva jmenuje tři klasické úpravny a dvě z nich na konci roku 2025 stály. Shootaring Canyon v Utahu a Sweetwater ve Wyomingu čekaly v pohotovosti s celkovou kapacitou 3 750 krátkých tun materiálu denně, výrobu obnovila jen White Mesa v Utahu. Vedle nich pracovalo pět závodů na loužení na místě, tedy na metodu, která uran vyplavuje roztokem přímo z ložiska a ražbu vůbec nepotřebuje: Alta Mesa, Lost Creek, Smith Ranch-Highland, Ross a Willow Creek. Jejich společná kapacita 13,3 milionu liber ročně přitom meziročně klesla ze 14,1 milionu, takže víc uranu vzniklo na užším zařízení. Dalších pět takových závodů zůstalo odstavených a sedm se plánuje ve třech státech.

Vrtů bylo nejvíc od roku 2012

Průzkumné vrty, kterými se ložiska hledají a mapují, daly v roce 2025 dohromady 1 824 otvorů a 1 016 000 stop délky proti 1 324 otvorům a 613 000 stop o rok dřív. Rozvojové vrty, které měří velikost, tvar a bohatost už objeveného ložiska, přidaly 3 708 otvorů a 1 302 000 stop proti 2 462 otvorům a 1 260 000 stop. Tolik otvorů se podle EIA nevyvrtalo od roku 2012, tolik metráže od roku 2013.

Stejným směrem jdou peníze a lidé. V odvětví se odpracovalo 711 osoboroků, o 41 % víc než 506 v roce 2024 a nejvíc od roku 2014. Výdaje na pozemky, průzkum, vrtání, těžbu a rekultivaci vyšly na 234,7 milionu dolarů proti 160,0 milionu; taky nejvíc od roku 2014.

Skoro polovinu národní výroby má jedna firma

Kolik vytěžila která společnost, EIA tají, aby z čísel nešly odvodit obchodní údaje jednotlivých firem. Jednu velkou položku ale zveřejnila sama těžařská společnost: Energy Fuels ve výsledcích za rok 2025 uvádí 1 015 000 liber hotového U3O8, tedy skoro polovinu toho, co EIA napočítala za celé Spojené státy. V dolech Pinyon Plain, La Sal a Pandora firma vytěžila rudu a mineralizovaný materiál s obsahem asi 1 720 000 liber uranu; samotný Pinyon Plain z toho dal 1 530 000 liber při kovnatosti kolem 1,62 %.

Zpracovatelskou kampaň na klasickou rudu spustila Energy Fuels ve White Mese ve čtvrtém čtvrtletí 2025 a počítala s tím, že poběží do druhého čtvrtletí 2026. Prodala 650 000 liber uranu za průměrných 74,21 dolaru za libru, dohromady za 48,2 milionu dolarů. Rok přesto uzavřela ztrátou 86,1 milionu dolarů, mimo jiné kvůli nákladům po převzetí australské Base Resources na konci roku 2024 a kvůli spotové ceně uranu, která byla podle firmy loni v průměru zhruba o 13,8 % níž než v roce 2024.

Domácí těžba stačí na necelou dvacetinu nákupů

Trojnásobek zní silně, ale zajímavější je poměr k tomu, kolik uranu americké elektrárny doopravdy potřebují. Jejich provozovatelé nakoupili v roce 2025 celkem 46,9 milionu liber ekvivalentu U3O8, tedy o devět milionů méně než v roce 2024, a zaplatili za ně váženým průměrem 58,46 dolaru za libru – o 11 % víc než rok předtím. Domácí výroba tak vystačila na necelou dvacetinu nákupů; ten podíl je náš, obě čísla jsou od EIA. Ten vážený průměr navíc pokrývá i dodávky ze starých dlouhodobých smluv, takže se s cenou, za kterou prodá jedna firma v jednom roce, přímo srovnávat nedá.

Ještě zřetelněji mluví původ dodaného materiálu. Nejvíc ho přišlo z Kanady, 32 % všech dodávek; následoval Kazachstán s 28 % a Austrálie s 15 %. Na materiál amerického původu připadlo sedm procent. Ztrojnásobená domácí těžba je tedy zatím spíš obrat trendu než změna toho, odkud se palivo bere.

Zprávu z června EIA v srpnu dvakrát upravila

Za čerstvou zprávou je starší dokument. Roční přehled o domácí těžbě uranu s daty za rok 2025 vyšel 23. června 2026, EIA ho pak 20. srpna a 27. srpna vydala znovu. V oznámení o opravě obě změny označuje za upřesnění: poprvé u věty o 2,1 milionu liber proti 657 000 z roku 2024, podruhé u věty o vrtech a rekordech od roku 2012 a 2013. Jak ta místa vypadala předtím, oznámení neuvádí. Souhrn v přehledu Today in Energy, ze kterého většina zpráv o americkém uranu vychází, nese datum 28. srpna – tedy den po druhé opravě. Ze stejného přehledu je i srpnový odhad rekordní americké těžby zemního plynu.

Zdroje

Energetika

EIA USA jaderná energetika uran

← zpět na výpis