Přeskočit na obsah
Tech-Blog Chatujme.cz Chatujme.cz
Věda

Metoda TomoSAXS ukazuje, jak kolagen v ploténkách potkanů přenáší zatížení

Vědci spojili trojrozměrné rentgenové snímky s měřením jemné struktury kolagenu a sledovali, jak se při stlačení mění ploténky potkanů. Metodu TomoSAXS vyzkoušeli také na lidské ploténce, tu však snímali bez zatěžování.

· 0 zhlédnutí

Schéma meziobratlové ploténky z boku a shora s vnějším vazivovým prstencem a vnitřním jádrem
Meziobratlová ploténka má uvnitř měkké jádro, které obklopuje vazivový prstenec. Ilustrační kresba, nikoli výsledek nového měření. Foto: OpenStax College, Wikimedia Commons (CC BY 3.0)

Meziobratlová ploténka musí roznést tlak a přitom dovolovat pohyb páteře. Její měkké jádro obepíná vazivový prstenec, ve kterém se střídají vrstvy kolagenových vláken s různým směrem. Každé vlákno je složené z ještě jemnějších fibril. Právě propojení těchto velikostních úrovní se při zatížení obtížně měří: z pohybu celé ploténky není samo o sobě vidět, co se změnilo uvnitř fibril.

Studie vydaná 4. listopadu v časopise Nature představuje postup TomoSAXS, který tato měření propojuje. Autoři zkoumali celé ploténky potkanů při řízeném stlačení. Použili k tomu rentgenové svazky ze synchrotronů, velkých zařízení pro výzkum struktury materiálů, v britském Diamond Light Source a evropském ESRF.

Jedna mapa spojuje tkáň i stavbu kolagenu

Rozptýlený rentgenový svazek nese informaci o uspořádání kolagenu, jenže při průchodu vzorkem potká více vláken. Jejich signály se překrývají. TomoSAXS využívá předem zjištěný směr a polohu vláken, aby jejich příspěvky při výpočtu oddělil. Nemusí proto tkáň rozřezat na tenké plátky.

PostupCo z něj vědci získají
Rentgenová tomografie s fázovým kontrastemTrojrozměrnou stavbu tkáně a dráhy kolagenových vláken.
Porovnání prostorových snímků před zatížením a po němMapu posunů a místní deformace tkáně.
Maloúhlový rozptyl rentgenového záření, SAXSÚdaje o jemném uspořádání fibril, například o rozestupech opakujících se částí kolagenu.

Jemné rozestupy pak fungují jako vnitřní měřítko protažení. Spojením výsledků lze přiřadit pohyb konkrétního vlákna ke změně jeho vnitřní struktury. Za zvolených podmínek vědci získali takovou rekonstrukci pro více než 55 procent vláken ve snímaném objemu. Úplnou mapu každého vlákna tedy metoda v této zkoušce nedala.

Fibrily reagují podle výchozího stavu

Kolagen ve vzorku nezačíná v jednotném, uvolněném stavu. Rozestupy v jeho struktuře se lišily už před dodatečným stlačením a vytvářely vzor odpovídající vrstvám ploténky. Výchozí deformace fibril souvisela s tím, jak se změnily při dalším zatížení.

Podle autorů výsledky odpovídají představě, že se kolagenové molekuly při přenášení sil mohou částečně rozvíjet nebo těsněji stáčet. Jde o výklad naměřených změn, nikoli o přímý záznam jednotlivých molekul v pohybu. Také rozbor na serveru AZoM ze 17. listopadu tento rozdíl výslovně připomíná.

Na úrovni větších vláken souvisela deformace s jejich místním zakřivením. Silně zakřivené oblasti se objevovaly hlavně na rozhraní měkkého jádra a vnějšího prstence. Výsledkem je prostorová mapa toho, jak se různé části téže ploténky chovají při jednom zatížení, místo jediného průměrného údaje za celý vzorek.

Lidskou ploténku vědci snímali bez zatěžování

Přenos na větší vzorek tým ověřil také na celé lidské ploténce. Ta byla fixovaná formalínem a snímala se staticky. Zkouška ukázala, že lze rekonstruovat jemné vlastnosti kolagenu i v řezu lidským vzorkem; neověřovala jeho reakci na stlačení. Autoři navíc upozorňují, že konzervace formalínem ovlivnila vlastnosti, které měřili.

Metodu omezuje i čas. Pokus se zatížením trval přibližně čtyři hodiny a vzorek musí být při snímání stabilní. Bezprostřední reakci tkáně na pohyb proto tento postup nezachytí. Další ověření vyžaduje také vliv rentgenové dávky: podle studie mohla použitá expozice zvýšit tuhost samotných fibril.

TomoSAXS tak zatím dává výzkumníkům nástroj pro studium přenosu sil uvnitř tkáně. Studie nezkoušela léčbu ani vyšetřování pacientů. Další použití autoři vidí i u umělých vláknitých materiálů, kde lze stejným způsobem zkoumat vztah mezi uspořádáním vláken a mechanickým chováním celku.

Zdroje

Věda

materiály Zobrazovací metody Kolagen

← zpět na výpis