Vědci z Hongkongu vyrazili z tenkého plechu slitiny niklu a titanu děrované plátky a naskládali je na sebe do trubky. Takový chladicí prvek podle práce v Science snesl v únavové zkoušce přes sto milionů stlačení a dodal 3 850 wattů chladicího výkonu na kilogram. Lisování je proti dosavadnímu řezání elektrickým výbojem víc než stokrát rychlejší.
Technička z University of Sheffield našla postup, jak uvařit sklo, které je v odraženém světle zelené a v procházejícím červené, tedy stejně jako římský Lykurgův pohár. Ze skla vznikla plastika, která se poprvé ukáže veřejnosti 6. listopadu.
Tým z Ohio State University, z Erlangenu a z Lawrence Livermore National Laboratory nechal v kobaltových slitinách nejdřív vzniknout plošné poruchy a pak je stárnutím proměnil v síť atomárně tenkých uspořádaných fází. Pevnost při pokojové teplotě tím stoupla o víc než 200 MPa a minimální rychlost tečení superslitiny klesla víc než třikrát. Práce vyšla 15. října v časopise Science.
Technický bulletin střediska NESC z 31. července shrnuje zkoušky hořlavosti běžně prodávaných popruhů pro prostředí s vyšším podílem kyslíku, jaké se plánuje pro lodě a stanoviště na Měsíci a Marsu. Ze dvou zkoušených variant popruhu z kevlaru a polybenzimidazolu splnila požadavek při 37 % kyslíku jen ta nebarvená, černá došla k 35 %.
