Kus rakety, který v lednu 2025 vynesl k Měsíci dva přistávací moduly, do něj narazí rychlostí 2,43 km/s a bez brzdění. Dopad spočítal Bill Gray z Project Pluto na 5. srpna 2026, zhruba na 06:35 UTC. Třiadvacet autorů v čele s Benjaminem Fernandem z Los Alamos sepsalo, jak se má událost sledovat, a rovnou přiznává, že záblesk dopadu se na osvětlené straně Měsíce dosud nikdy zachytit nepodařilo.
NASA a astronomové z univerzity v Chapel Hill oznámili 27. a 28. července nález, který se hledal cíleně: hvězdu roztrhanou černou dírou o hmotnosti asi milionu Sluncí, jenže 30 000 světelných let od centra galaxie, kde se takové díry obvykle drží. Zjasnění zachytil v listopadu 2025 přehlídkový dalekohled na Palomaru a ze záplavy dat ho vybral klasifikátor, který autoři přeučili právě na okraje galaxií.
Evropská jižní observatoř zveřejnila 28. července snímek kandidáta na průvodce Betelgeuse, kterého astronomové hledají přes sto let. Vyšel na dvě až tři hmotnosti Slunce, přestože se čekala zhruba jedna. Hlavní autor práce mu přesto pořád říká kandidát – potvrdit ho má až pozorování z druhé strany hvězdy.
Americký úřad pro letectví navrhl odpustit licencím na starty a návraty raket vyjmenovaná ustanovení třinácti federálních zákonů, mezi nimi zákona o posuzování vlivů na životní prostředí i zákona o ohrožených druzích. Návrh vyšel 30. července ve Federálním registru a připomínky se přijímají do 31. srpna. Platné pravidlo z toho zatím není.
Ve středu 12. srpna zakryje Měsíc Slunce úplně jen v úzkém pásu přes severní Rusko, Grónsko, Island a severní Španělsko. Z Česka půjde o částečné zatmění, při kterém ze slunečního kotouče v maximu zbude kolem čtrnácti procent – nejvíc od roku 1999. NASA při něm pošle za stínem výzkumný letoun a pět studentských týmů s balony.
Evropská jižní observatoř oznámila 22. července, že u hnědého trpaslíka v soustavě CD-35 2722 našla oběžnici o hmotnosti srovnatelné s Jupiterem. Je to podle autorů první věrohodná detekce družice mimo Sluneční soustavu. Jenže na to, co našli, žádné zavedené slovo není: na exoměsíc je těleso moc hmotné a jeho mateřské těleso není planeta.
V soustavě Beta Pictoris, jedné z nejprozkoumanějších na obloze, přibyla třetí obří planeta. Ohlásily ji 15. července dvě nezávislé skupiny v témže čísle časopisu The Astrophysical Journal Letters. Obě přitom mířily na jinou planetu a na tuhle narazily náhodou.
Do nádrží dalekohledu Nancy Grace Roman šlo 290 galonů hydrazinu a start má vyjít na 30. srpna. Vlastní materiály NASA se ale neshodnou na tom, o kolik je mise napřed: pozvánka na konferenci mluví o devíti měsících, stránka odpočtu o osmi. Koronograf, který se v přetiscích podává jako přístroj na fotografování planet, je zatím zkouška techniky.
Modul LINK má zachytit rentgenovou observatoř Swift a vytáhnout ji na vyšší dráhu. Při zkouškách se ale roztočil, přišel o dva ze tří setrvačníků a o část trysek. NASA i provozovatel shodně píšou, že o zachycení se rozhodne až podle toho, v jakém stavu modul nakonec bude.
Při třináctém zkušebním letu vypustil Starship dvacet družic Starlink třetí generace. Raketa letěla po suborbitální dráze, takže se družice zhruba po dvaceti minutách vrátily do atmosféry a shořely. Loď návrat přežila v celku, urychlovač skončil tvrdým dopadem do Mexického zálivu.
Dceřiná firma Northrop Grummanu vypustila 21. července robotickou družici MRV-1 se dvěma rameny a třemi pohonnými moduly. Na geostacionární dráze má cizím satelitům přišroubovat náhradní pohon, který jim přidá šest let provozu. Cesta na místo potrvá deset měsíců.
Nejsilnější projevy kosmického počasí podle fyziků z Univerzity ve Warwicku neustávají pozvolna, ale v každém slunečním cyklu se vypnou v jednom okamžiku. Počet slunečních skvrn v tom okamžiku má nést informaci o síle cyklu následujícího, a to šest až sedm let předem. Výsledek zazněl 20. července na konferenci britské Královské astronomické společnosti; recenzovaný článek k němu zatím uveden není.