Observatoř Very Rubinové zveřejnila 27. července první větší dávku dat ze zkušebního provozu. Za týden v ní tým kolem Williama Cerného z Yaleovy univerzity popsal Aquarius IV, slabý shluk hvězd ve vnějším halu Mléčné dráhy zhruba 109 kiloparseků od Slunce. Jestli je to trpasličí galaxie, nebo kulová hvězdokupa, zatím rozhodnuté není.
NASA oznámila 7. srpna, že vědecká data ze sondy IMAP jsou volně ke stažení. Jde o měření sedmi z deseti přístrojů nasbíraná do 30. dubna. Ve zveřejněné dávce chybí právě ta trojice kamer, kvůli které mise dostala do jména slovo mapování.
Technický bulletin střediska NESC z 31. července shrnuje zkoušky hořlavosti běžně prodávaných popruhů pro prostředí s vyšším podílem kyslíku, jaké se plánuje pro lodě a stanoviště na Měsíci a Marsu. Ze dvou zkoušených variant popruhu z kevlaru a polybenzimidazolu splnila požadavek při 37 % kyslíku jen ta nebarvená, černá došla k 35 %.
Objekt MoM-BH*-1 září jako obří hvězda, jenže energii mu podle nového modelu dodává černá díra zabalená v mimořádně hustém vodíku. Recenzovaná práce vyšla 12. srpna 2026 v Nature, na arXivu ji tým zveřejnil už v březnu 2025. Pokud model platí, jsou dosavadní hmotnosti černých děr u malých červených teček nadsazené až o dva řády.
Evropská jižní observatoř zveřejnila 28. července snímek kandidáta na průvodce Betelgeuse, kterého astronomové hledají přes sto let. Vyšel na dvě až tři hmotnosti Slunce, přestože se čekala zhruba jedna. Hlavní autor práce mu přesto pořád říká kandidát – potvrdit ho má až pozorování z druhé strany hvězdy.
Kosmonautix má v hlavní nabídce sekci Statistiky se třemi nástroji: přehledem startů od roku 1957, porovnávačem dvou raket, lodí nebo firem a informačním profilem jedné položky. Čísla se plní automaticky z Launch Library 2 od projektu TheSpaceDevs.
Kus rakety, který v lednu 2025 vynesl k Měsíci dva přistávací moduly, do něj narazí rychlostí 2,43 km/s a bez brzdění. Dopad spočítal Bill Gray z Project Pluto na 5. srpna 2026, zhruba na 06:35 UTC. Třiadvacet autorů v čele s Benjaminem Fernandem z Los Alamos sepsalo, jak se má událost sledovat, a rovnou přiznává, že záblesk dopadu se na osvětlené straně Měsíce dosud nikdy zachytit nepodařilo.
NASA a astronomové z univerzity v Chapel Hill oznámili 27. a 28. července nález, který se hledal cíleně: hvězdu roztrhanou černou dírou o hmotnosti asi milionu Sluncí, jenže 30 000 světelných let od centra galaxie, kde se takové díry obvykle drží. Zjasnění zachytil v listopadu 2025 přehlídkový dalekohled na Palomaru a ze záplavy dat ho vybral klasifikátor, který autoři přeučili právě na okraje galaxií.
Hvězda S301 se při největším přiblížení k černé díře Sagittarius A* řítí rychlostí 25 000 kilometrů za sekundu, tedy přes osm procent rychlosti světla. Našel ji interferometr VLTI Evropské jižní observatoře a je první, jejíž dráha reaguje na rotaci té díry. Samotnou rotaci ale zatím nikdo nezměřil.
Do nádrží dalekohledu Nancy Grace Roman šlo 290 galonů hydrazinu a start má vyjít na 30. srpna. Vlastní materiály NASA se ale neshodnou na tom, o kolik je mise napřed: pozvánka na konferenci mluví o devíti měsících, stránka odpočtu o osmi. Koronograf, který se v přetiscích podává jako přístroj na fotografování planet, je zatím zkouška techniky.
Při třináctém zkušebním letu vypustil Starship dvacet družic Starlink třetí generace. Raketa letěla po suborbitální dráze, takže se družice zhruba po dvaceti minutách vrátily do atmosféry a shořely. Loď návrat přežila v celku, urychlovač skončil tvrdým dopadem do Mexického zálivu.
Dceřiná firma Northrop Grummanu vypustila 21. července robotickou družici MRV-1 se dvěma rameny a třemi pohonnými moduly. Na geostacionární dráze má cizím satelitům přišroubovat náhradní pohon, který jim přidá šest let provozu. Cesta na místo potrvá deset měsíců.
