Fyzici z Pekingské univerzity a ze dvou ústavů Čínské akademie věd vyrobili v modulu Mengtian oblak dvaceti tisíc atomů rubidia, kterému odpovídá ekvivalentní teplota 9,7 pikokelvinu. Po vypnutí pasti ho sledovali sedm sekund. Dosud nejnižší ohlášená hodnota byla 38 pikokelvinů a dvě sekundy; práci otiskl 5. listopadu 2026 časopis Science.
Vědci z Hongkongu vyrazili z tenkého plechu slitiny niklu a titanu děrované plátky a naskládali je na sebe do trubky. Takový chladicí prvek podle práce v Science snesl v únavové zkoušce přes sto milionů stlačení a dodal 3 850 wattů chladicího výkonu na kilogram. Lisování je proti dosavadnímu řezání elektrickým výbojem víc než stokrát rychlejší.
Tým z Ohio State University, z Erlangenu a z Lawrence Livermore National Laboratory nechal v kobaltových slitinách nejdřív vzniknout plošné poruchy a pak je stárnutím proměnil v síť atomárně tenkých uspořádaných fází. Pevnost při pokojové teplotě tím stoupla o víc než 200 MPa a minimální rychlost tečení superslitiny klesla víc než třikrát. Práce vyšla 15. října v časopise Science.
Pekařské kvasinky přestavěné víc než šedesáti zásahy do genomu vyrobily cukernatý předchůdce cytostatik etoposidu a teniposidu. Dosud se surovina pro obě látky vykopává z himálajské rostliny, která na ni potřebuje víc než pět let. Kolik toho kvasinky vyrobí na litr, ve veřejně přístupné části studie nestojí.
