Věda ·30. července 2026

Buňky z kostní dřeně pronikly do mozku u všech dvaceti zkoumaných lidí

Práce v Nature sledovala náhodné mutace v DNA jako přirozené čárové kódy a v mozkové tkáni dvaceti starších zemřelých našla u všech buňky, které vznikly v kostní dřeni. U myší přitom imunitní buňky mozku vydrží celý život z embryonálního základu. Jestli je ten příliv pro mozek dobrý, nebo špatný, se dvě letošní práce rozcházejí.

Věda

Věda ·16. července 2026

Americké laboratoře snížily obsah rušivého izotopu v křemíkovém plynu pod miliontinu

Kubit postavený z jednoho elektronu v křemíku rozbíjí sám křemík – izotop křemík-29 se chová jako nepatrný magnet. Ministerstvo energetiky USA oznámilo 16. července 2026, že jeho laboratoře vyrobily silan, ve kterém tohoto izotopu zůstává méně než jedna miliontina. Podle oznámení je to aspoň stokrát méně, než nabízí kterýkoli komerční dodavatel na světě.

Věda

Věda ·27. července 2026

Britská agentura přestane platit radioteleskopy e-MERLIN, kterým peníze dojdou v roce 2028

Britská agentura UKRI oznámila 27. července, že po březnu 2028 nebude dál platit provoz sítě radioteleskopů e-MERLIN. Ve zveřejněné rozhodovací tabulce je e-MERLIN jednou ze čtrnácti položek úplně bez podpory. Univerzita v Manchesteru tvrdí, že observatoř Jodrell Bank zůstává otevřená; Guardian píše o hrozícím zavření a jeden ze zástupců ředitele o tom, že pozorování skončí, pokud se peníze nenajdou jinde.

Věda

Věda ·2. července 2026

Nanopór čte peptid po jedné aminokyselině, proud v něm ale určují asi tři první

Chemici z Nanjing University popsali v Nature metodu tPAL. Peptid visí přímo na nanopóru, enzym z něj po jedné odkrajuje aminokyseliny od N-konce a pór po každém kroku odečte změnu proudu. Nejdelší takto přečtený úsek měl 22 aminokyselin. Otevřený recenzní spis u článku ale ukazuje, že signál nenese jen koncová aminokyselina, ale i pár následujících.

Věda

Věda ·13. dubna 2026

Model ze sta tisíc protokolů ukázal, co u požárů rozhoduje o osudu domu

Tým Kalifornské univerzity v Irvine prošel sto tisíc protokolů kalifornských hasičů z let 2013 až 2024 a hledal, čím se liší domy, které požár přečkaly, od těch, které shořely. Z výsledků sestavil mapu rizika pro celou Kalifornii s krokem sto metrů. Model dosáhl přesnosti až 88 procent a mezi nejsilnějšími vlivy skončily věci, které si majitel může změnit sám.

Věda