Chemici z Nanjing University popsali v Nature metodu tPAL. Peptid visí přímo na nanopóru, enzym z něj po jedné odkrajuje aminokyseliny od N-konce a pór po každém kroku odečte změnu proudu. Nejdelší takto přečtený úsek měl 22 aminokyselin. Otevřený recenzní spis u článku ale ukazuje, že signál nenese jen koncová aminokyselina, ale i pár následujících.
Mezinárodní výbor pro míry a váhy poslal členským státům návrh rezoluce, podle kterého se má UTC k 20. květnu 2027 stát spojitou stupnicí a přestupné sekundy skončí. Rozdíl mezi UTC a časem podle rotace Země bude smět narůst až na 3 600 sekund, tedy na hodinu. Hlasovat se o tom bude 13. až 15. října ve Versailles.
Tým z Minnesotské univerzity a amerického Národního institutu pro stárnutí popsal v mozcích s Alzheimerovou chorobou dosud nepojmenovaný útvar: shluky poškozených mitochondrií uvnitř nervových buněk, nazvané mitochondriální plaky. Vznikají i tam, kde ještě nejsou známé amyloidové plaky, a našly se u myší i v posmrtné lidské tkáni. Studie vyšla 29. července v časopise Nature Neuroscience.
Americká National Science Foundation oznámila 30. 7. 2026 rozdělení 108 milionů dolarů mezi šest center pro výzkum materiálů. Každé dostane 18 milionů na šest let a o grant se soutěží znovu po každém období – Columbia ho obhájila potřetí za dvanáct let, pokaždé s jiným tématem.
Pekařské kvasinky přestavěné víc než šedesáti zásahy do genomu vyrobily cukernatý předchůdce cytostatik etoposidu a teniposidu. Dosud se surovina pro obě látky vykopává z himálajské rostliny, která na ni potřebuje víc než pět let. Kolik toho kvasinky vyrobí na litr, ve veřejně přístupné části studie nestojí.
Práce v Nature sledovala náhodné mutace v DNA jako přirozené čárové kódy a v mozkové tkáni dvaceti starších zemřelých našla u všech buňky, které vznikly v kostní dřeni. U myší přitom imunitní buňky mozku vydrží celý život z embryonálního základu. Jestli je ten příliv pro mozek dobrý, nebo špatný, se dvě letošní práce rozcházejí.
Fyzici z pekingského urychlovače BEPC II prošli deset miliard rozpadů částice J/ψ a u X(2370) nenašli rozpad, který by u běžného mezonu být měl. Z toho jim vychází, že se částice neváže na žádnou vůni kvarku, což byl poslední chybějící znak nejlehčího glueballu. Recenzním řízením ten výsledek zatím neprošel.
Fosilní buňky listů z Wyomingu ukázaly, jak se měnila koruna lesa při prudkém oteplení před 56 miliony let. Nejdřív zhoustla, pak se index listové plochy propadl o 61 procent a na původní hodnotu se vracel přes sto tisíc let.
V ostatcích dvou lidí pohřbených v severním Chile mezi lety 1492 a 1631 našli badatelé DNA viru pravých neštovic. Jsou to první starobylé genomy toho viru z Ameriky a patří vyhynulé větvi, která se od evropské oddělila kolem roku 1296. Nález byl náhodný: tým zkoušel software na rozbor lidské DNA.
Letecký lidar prosvítil pruh jihozápadní Amazonie a našel skoro čtyři sta dosud neznámých zemních staveb. Studie z nich odhaduje přes 20 000 staveb v celé oblasti a 1,25 až 3 miliony obyvatel v letech 100 až 300 našeho letopočtu. To první je nález, to druhé dopočet – a autoři to sami píšou opatrně.
Britská agentura UKRI oznámila 27. července, že po březnu 2028 nebude dál platit provoz sítě radioteleskopů e-MERLIN. Ve zveřejněné rozhodovací tabulce je e-MERLIN jednou ze čtrnácti položek úplně bez podpory. Univerzita v Manchesteru tvrdí, že observatoř Jodrell Bank zůstává otevřená; Guardian píše o hrozícím zavření a jeden ze zástupců ředitele o tom, že pozorování skončí, pokud se peníze nenajdou jinde.
Tým vedený Sheilou Singhovou z McMasterovy univerzity popsal 1. července v časopise Nature terapii CAR-T namířenou na bílkovinu GPNMB. Tu nesou nádorové buňky glioblastomu i makrofágy, které nádor chrání před imunitou. V myších modelech a na nádorech odebraných pacientům zmizel měřitelný nádor a zvířata přežívala dlouhodobě bez známek nemoci.
