V ostatcích dvou lidí pohřbených v severním Chile mezi lety 1492 a 1631 našli badatelé DNA viru pravých neštovic. Jsou to první starobylé genomy toho viru z Ameriky a patří vyhynulé větvi, která se od evropské oddělila kolem roku 1296. Nález byl náhodný: tým zkoušel software na rozbor lidské DNA.
Práce v Nature sledovala náhodné mutace v DNA jako přirozené čárové kódy a v mozkové tkáni dvaceti starších zemřelých našla u všech buňky, které vznikly v kostní dřeni. U myší přitom imunitní buňky mozku vydrží celý život z embryonálního základu. Jestli je ten příliv pro mozek dobrý, nebo špatný, se dvě letošní práce rozcházejí.
Letecký lidar prosvítil pruh jihozápadní Amazonie a našel skoro čtyři sta dosud neznámých zemních staveb. Studie z nich odhaduje přes 20 000 staveb v celé oblasti a 1,25 až 3 miliony obyvatel v letech 100 až 300 našeho letopočtu. To první je nález, to druhé dopočet – a autoři to sami píšou opatrně.
Tým z Minnesotské univerzity a amerického Národního institutu pro stárnutí popsal v mozcích s Alzheimerovou chorobou dosud nepojmenovaný útvar: shluky poškozených mitochondrií uvnitř nervových buněk, nazvané mitochondriální plaky. Vznikají i tam, kde ještě nejsou známé amyloidové plaky, a našly se u myší i v posmrtné lidské tkáni. Studie vyšla 29. července v časopise Nature Neuroscience.
Pekařské kvasinky přestavěné víc než šedesáti zásahy do genomu vyrobily cukernatý předchůdce cytostatik etoposidu a teniposidu. Dosud se surovina pro obě látky vykopává z himálajské rostliny, která na ni potřebuje víc než pět let. Kolik toho kvasinky vyrobí na litr, ve veřejně přístupné části studie nestojí.
Tým z Chicagské univerzity, Harvardu, Stony Brook University a firmy Quantinuum ukázal na iontovém procesoru H2 první úplnou sadu kvantových hradel postavenou na neabelovských anyonech. Práce vyšla 15. července v Nature a naznačuje cestu, jak se vyhnout nejdražší části dnešní korekce chyb.
Od 27. července létá nad západem Spojených států kampaň INSPYRE. Má poprvé soustavně změřit požárové bouře, tedy mraky, které si nad velkými lesními požáry vytvoří vlastní počasí a vynesou kouř až do stratosféry. Čerstvého kouře z takového mraku mají vědci zatím jediný odběr.
Britská agentura UKRI oznámila 27. července, že po březnu 2028 nebude dál platit provoz sítě radioteleskopů e-MERLIN. Ve zveřejněné rozhodovací tabulce je e-MERLIN jednou ze čtrnácti položek úplně bez podpory. Univerzita v Manchesteru tvrdí, že observatoř Jodrell Bank zůstává otevřená; Guardian píše o hrozícím zavření a jeden ze zástupců ředitele o tom, že pozorování skončí, pokud se peníze nenajdou jinde.
Společné vyšetřování časopisu Science a serveru Retraction Watch popsalo 23. července případ šestileté dívky, která zemřela sedm dní po pokusné genové editaci v šanghajské nemocnici Xinhua. Rodina za léčbu zaplatila přes 860 000 dolarů, o úmrtí se nikde nepsalo a nezmínil ho ani odborný článek, který z výzkumu vzešel.
Jednadvacet otisků chodidel z břehu jezera Turkana v severní Keni patřilo podle nové studie osmi dospělým jedincům druhu Paranthropus boisei. Rozměry stop vycházejí na postavu až 1,8 metru vysokou a kolem 75 kilogramů těžkou, tedy větší, než dosud vycházelo z kosterních nálezů. Mezi osmi jedinci nebyla podle autorů ani samice, ani mládě.
Tým Kalifornské univerzity v Irvine prošel sto tisíc protokolů kalifornských hasičů z let 2013 až 2024 a hledal, čím se liší domy, které požár přečkaly, od těch, které shořely. Z výsledků sestavil mapu rizika pro celou Kalifornii s krokem sto metrů. Model dosáhl přesnosti až 88 procent a mezi nejsilnějšími vlivy skončily věci, které si majitel může změnit sám.
Astronomové vedení Collinem Cherubimem z Harvardovy univerzity zachytili helium unikající z planety LHS 1140 b, superzemě vzdálené zhruba 48 světelných let. Je to první kamenná planeta v obyvatelné zóně cizí hvězdy, u které je atmosféra potvrzená. Práce vyšla 16. července v časopise Science.