Přeskočit na obsah
Tech-Blog Chatujme.cz Chatujme.cz
Internet a sítě

RFC 10063 nechá směrovací registry rozesílat svá data podepsanými soubory

Protokol, kterým si směrovací registry předávají záznamy o tom, kdo smí ohlašovat které adresy, má poprvé psanou specifikaci. RFC 10063 nahrazuje trvalé spojení trojicí podepsaných souborů stahovaných přes HTTPS. Zpětně kompatibilní není a starší verze poběží vedle něj dál.

· 0 zhlédnutí

Vchod do domu na amsterdamském Singelu s cedulkou RIPE Network Coordination Centre vedle dveří
Dřívější sídlo RIPE NCC na amsterdamském Singelu. Registr je dnes největším serverem, který NRTMv4 veřejně provozuje. Foto: DennisM, Wikimedia Commons (CC0)

Redakce RFC vydala 16. listopadu 2026 dokument RFC 10063, který popisuje čtvrtou verzi protokolu NRTM. Tím si mezi sebou rozesílají obsah směrovací registry, tedy databáze, kde je zapsáno, kdo smí ohlašovat které adresní rozsahy. Dvacet čtyři stran textu vzniklo v pracovní skupině GROW a podepsali se pod ně Sasha Romijn z firmy Reliably Coded, Job Snijders, Edward Shryane z RIPE NCC a Stavros Konstantaras z propojovacího uzlu AMS-IX.

Od první revize návrhu z 1. srpna 2022 k hotovému dokumentu to trvalo čtyři roky a tři měsíce. Poslední, jedenáctou revizi odeslali autoři 17. dubna 2026.

K čemu jsou směrovací registry

Internetový směrovací registr (IRR) je veřejná databáze objektů v jazyce RPSL. Provozovatel sítě do ní zapíše, že adresní rozsah 192.0.2.0/24 ohlašuje jeho autonomní systém, a ostatní operátoři si z toho skládají filtry pro BGP. Záznam v registru tak rozhoduje o tom, jestli cizí síť vaše ohlášení přijme, nebo zahodí.

Takových databází je podle RFC asi dvanáct větších a provozují je regionální registry a velcí operátoři. Většina z nich zrcadlí obsah těch ostatních, aby jeden dotaz vrátil celkový obraz. Právě tomuhle přelévání dat mezi registry se říká NRTM.

Kam to vede, když je filtr postavený na vadném záznamu, ukázal loňský únos části adres Hetzneru: útočníkovo ohlášení prošlo kontrolou, protože podepsaný záznam připouštěl i drobnější rozsahy, než jaké měl pokrývat.

Jak to vypadalo dosud

Starší verze protokolu nikdo nikdy nesepsal. NRTMv3 se rozšířil jako zvyk, ne jako norma, a RFC to píše bez obalu: dřívější verze nemají ověření celistvosti, formální specifikaci ani slušné škálování.

Prakticky to znamená, že si klient otevře spojení na server registru a nechá si ho otevřené. U RIPE NCC k tomu slouží port 4444 a návod v dokumentaci rovnou upozorňuje, že protokol neumí ani zjistit, že spojení spadlo. Klient si má proto sám nastavit TCP keepalive, protože systémový interval dvou hodin je na to příliš dlouhý. Počáteční kopii databáze si přitom stahoval odjinud, obvykle přes FTP.

Tři soubory místo jednoho spojení

NRTMv4 nemá spojení žádné. Server vyrábí tři druhy souborů a vystaví je na HTTPS:

  • Update Notification File je rozcestník. Obsahuje číslo aktuální verze databáze, odkaz na snímek a odkazy na změnové soubory. Je podepsaný jako JSON Web Signature a jmenuje se vždycky update-notification-file.jose.
  • Snapshot drží celý obsah databáze k jedné verzi. Z něj se klient rozjíždí.
  • Delta nese změny mezi dvěma po sobě jdoucími verzemi.

Klient si při startu vezme rozcestník a snímek, pak už jen stahuje rozcestník, typicky jednou za minutu, a když přibyla verze, dotáhne si příslušné delty. Důvěra se řetězí: podpis ručí za rozcestník a rozcestník nese otisky SHA-256 všech ostatních souborů. Klienti musí umět podpis ES256, servery smějí použít i jiný algoritmus z rejstříku JOSE, ale nesmí sáhnout po none, po MAC ani po algoritmu označeném jako zastaralý nebo zakázaný.

Snímky a delty jsou v podobě JSON Text Sequences, takže se dají rozebírat objekt po objektu bez načtení celého souboru do paměti. Komprese gzipem je dobrovolná a RFC u ní varuje před nafouknutým archivem: implementace má hlídat poměr mezi zabalenou a rozbalenou velikostí.

Náhodné session_id v rozcestníku hlídá, aby klientovi nevznikla díra. Změní se, kdykoli server přijde o část historie, a klient se podle toho musí načíst znovu ze snímku.

CoNRTMv3NRTMv4 (RFC 10063)
Přepravatrvalé spojení TCP, u RIPE port 4444soubory přes HTTPS, HTTP ani FTP klient použít nesmí
Ověření pravostižádnépodpis JWS, u klientů povinně ES256
Ověření celistvostižádnéotisky SHA-256 uvnitř podepsaného rozcestníku
Specifikacežádná, jen zavedená praxeRFC 10063, standards track
Ztráta synchronizaceřeší ji operátor ručněklient si sám natáhne nový snímek

Co posílá RIPE NCC dnes

Stáhli jsme 19. listopadu 2026 rozcestník databáze RIPE, abychom viděli, jak protokol vypadá v provozu. Soubor nesl časové razítko 9:19 UTC, hlavička podpisu uváděla algoritmus ES256 a server ho vydal s hlavičkou Cache-Control: max-age=60, tedy přesně na hranici, kterou RFC pro tenhle soubor připouští.

Databáze byla ve verzi 941 169. Rozcestník odkazoval na 1 089 změnových souborů, od verze 940 081 po tu poslední, a na snímek z verze 940 805. Ten snímek má 426 789 028 bajtů zabalených gzipem; poslední delta vedle něj 17 426 bajtů. Jinými slovy: kdo je s databází srovnaný, stáhne za minutu zhruba dvacetipětitisícinu toho, co potřebuje ten, kdo začíná.

Registr s protokolem nezačal teď. Práce na serverové části se objevují v poznámkách k vydáním databáze RIPE od verze 1.106, nasazené do provozu 20. února 2023; podepisování rozcestníku přibylo v 1.107, výměna klíčů za provozu v 1.114 a klientská část v 1.115. Zajímavý je krok ve verzi 1.116 z 3. března 2025, kde se v seznamu změn píše o přechodu z klíče ed25519 na EC P-256 – tedy o tom, co dnešní RFC předepisuje jako ES256.

Přechod nebude plynulý

RFC říká rovnou, že čtvrtá verze není zpětně kompatibilní se třetí a že mezi nimi žádná migrační cesta nevede. Kdo chce obsloužit obojí, musí provozovat oba protokoly vedle sebe. RIPE NCC to tak dělá: návod na NRTMv3 je na jeho webu pořád a dokumentace k němu nese datum poslední úpravy 22. června 2026.

Software se teprve dotahuje. IRRd, nejčastěji nasazovaný serverový i klientský program pro směrovací registry, má v dokumentaci stabilní řady 4.5 napsáno, že vychází z revize návrhu číslo 07, tedy z května 2025. Poslední vydání téhle řady, 4.5.5, vyšlo 9. listopadu 2026, týden před RFC. Vývojová dokumentace větve 4.6 už na RFC 10063 odkazuje.

Co se v praxi mění nejvíc, je role webového serveru. Registr nemusí mít nic, co by drželo tisíce spojení; stačí mu adresář souborů, které se dají dát za cache nebo do CDN. Na tom stojí celý argument RFC o škálování a také jeho poznámka, že proti zahlcení se soubory na HTTPS brání líp než zvláštní dotazy na server s databází.

Zdroje

Internet a sítě

IETF BGP RFC RIPE NCC Směrovací registry

← zpět na výpis