FCC chce po čtyřiadvaceti letech přepsat pravidla pro ultraširokopásmová zařízení

Americká Federální komise pro komunikace (FCC) zveřejnila 2. listopadu 2026 ve Federálním registru návrh pravidel v řízení ET Docket 26-245. Chce v něm projít celou podkapitolu F části 15 svých předpisů, tedy pravidla pro ultraširokopásmová zařízení. Komise je přijala v únoru 2002 a od té doby na jejich kostru nikdo nesáhl.

Co je ultraširokopásmové vysílání

Ultraširokopásmový vysílač je podle dnešní definice zařízení, které má v každém okamžiku poměrnou šířku pásma aspoň 0,20 nebo zabírá aspoň 500 MHz. Vysílá na velmi malý výkon rozprostřený do široké části spektra, takže na žádném jednotlivém kmitočtu nestojí dlouho. Právě proto smí na rozdíl od jiných nelicencovaných zařízení vyzařovat i v chráněných pásmech. Měří vzdálenost a směr přesněji než Wi-Fi nebo Bluetooth; v praxi otvírá auta, hlídá klíčenku nebo hledá vedení pod silnicí.

Pravidla z roku 2002 dělí tahle zařízení do sedmi škatulek: zemní radary, zobrazování stěn, zobrazování skrz stěnu, sledovací systémy, lékařské zobrazování, vnitřní systémy a ruční zařízení. Každá škatulka má vlastní kmitočty, vlastní meze vyzařování a vlastní omezení, kdo ji smí používat. Komise tehdy napsala, že postupuje opatrně, protože technika je nová. První pravidla vyšla ve Federálním registru 16. května 2002.

Definice, na kterou dnešní vysílače nesedí

Zádrhel je ve slovech „v každém okamžiku“. Moderní vysílače zabírají 500 MHz v souhrnu, ale ne v každou chvíli: rozmítají kmitočet (FMCW), krokují po dílčích pásmech nebo přeskakují. Zařízení, které si schválně vykousne zářez v některé části pásma, aby nerušilo, tím taky vypadne z definice. Komise v návrhu píše, že takové výrobky fungují jako UWB, jenže na papíře jím nejsou, a musí proto žádat o výjimku. Předběžně uzavírá, že podmínku vypustí.

Druhý zádrhel je v měření. Paragraf 15.31(c) nařizuje měřit rozmítané vysílače se zastaveným rozmítáním, paragraf 15.521(d) zase předepisuje, jak se počítá vyzařování při hradlování pulzů. U zařízení, které svůj kmitočet rychle přebíhá, se nic takového zastavit nedá, aniž se tím změní, co se vlastně měří. Sdružení MBOA-SIG na to upozornilo už v roce 2004 a dostalo výjimku; Komise od roku 2005 počítala s tím, že ji zanese do pravidel; nestalo se to.

„Regulace výjimkami“

Komise v návrhu používá vlastní pojmenování toho stavu: pracuje v režimu „regulation by waiver“, tedy regulace výjimkami. Žádosti chodí v řadách a jsou si podobné, obvykle k nim nikdo nepodá připomínku a ani jednou po nich nepřišlo hlášení o rušení.

Rozhýbaly to dvě podání. Robert Bosch LLC požádal o přepsání pravidel 18. června 2019 (RM-11844) s odůvodněním, že rámec z roku 2002 byl záměrně konzervativní a většina dnešních výrobků kvůli němu potřebuje výjimku; připomínky k němu podalo 24 stran. Druhé podání (RM-12014) poslalo 18. prosince 2025 pět organizací naráz: Alliance for Automotive Innovation, Car Connectivity Consortium, FiRa Consortium, Profibus & Profinet International/omlox a UWB Alliance. Úřad OET k němu vyzval k připomínkám 22. prosince 2025 a v té výzvě je jejich pět požadavků vypsaných: vypustit „v každém okamžiku“, definovat „pevnou venkovní infrastrukturu“, zbavit se pojmu „ruční“ zařízení, nahradit desetisekundové pravidlo podmínkou na podíl času vysílání a povolit UWB v hračkách a na plavidlech na vnitrozemských vodách.

Pravidlo	Co platí dnes	Co Komise navrhuje
Definice vysílače	500 MHz v každém okamžiku	podmínku okamžitosti vypustit
Měření (§ 15.31(c))	rozmítání se pro měření zastaví	měřit v běžném provozním režimu
Hračky, lodě, letadla, družice (§ 15.521(a))	zakázáno	ptá se, jestli zákaz zrušit
Koordinace zobrazovacích systémů (§ 15.525)	písemné hlášení úřadu předem	zrušit
Kategorie zařízení	sedm pevných škatulek	přidat kategorii pro polohovací zařízení

Nová škatulka pro zámky, závory a kolejové systémy

Nejvíc stejných žádostí o výjimku chodí na venkovní bezklíčové zámky, na měření vzdálenosti u vozidel a drážních systémů a na přesné sledování polohy. Všechny narážejí na to, že kategorie „ruční zařízení“ musí být doopravdy ruční a nesmí viset na pevné venkovní konstrukci. Komise proto navrhuje novou kategorii pro malá zařízení, která můžou být pevná i pohyblivá, uvnitř i venku. Výměnou by přijala omezení výšky montáže, sklon antény dolů, zákaz stavět z nich rozlehlé sítě, vysílání jen v krátkých relacích vyvolaných událostí a podíl času vysílání pod jedním procentem za 24 hodin.

Jak daleko je to od skutečného provozu, ukazuje příklad přímo v návrhu: dveřní zámek se odemkne desetkrát denně a jedno kolo měření vzdálenosti trvá 660 mikrosekund. Desetkrát 660 mikrosekund je 6,6 milisekundy, a to je z 86 400 sekund dne 0,0000076 procenta.

Komise se ptá, jestli má převzít parametry, které Bosch navrhl v roce 2019 pro svoji zobrazovací třídu: šířka pásma až 2,5 GHz v rozsahu 6 až 9 GHz, doba vysílání pod 2 nanosekundy, zisk antény pod 4 dBi, vyzařovací úhel 90 stupňů vodorovně i svisle, anténa sklopená pod vodorovnou rovinu a montáž 2 až 3 metry nad zemí. Bosch k tomu uváděl přesnost určení polohy 0,1 až 1 metr a dosah 15 až 18 metrů.

Co z dnešních omezení padne, zůstává otevřené. Zákaz hraček má v pravidlech od začátku poznámku, že ho Komise zváží znovu „za šest až dvanáct měsíců“; od té doby uplynulo čtyřiadvacet let. U lodí se Komise sama dovolává toho, že většina dnešních telefonů UWB umí a na palubu se jim obvykle nebrání. Oddělenou otázkou je třída pro zařízení, která UWB spojují s umělou inteligencí; tu Komise zatím jen nadhodila a ptá se, čím by se měla lišit.

Ochrana družicové navigace zůstává

Meze vyzařování se dnes pohybují zhruba od −41,3 do −75,3 dBm EIRP podle kategorie a pásma, špičku drží 0 dBm EIRP v šířce 50 MHz. V pásmech družicové navigace jsou přísnější: −75,3 dBm EIRP pro většinu kategorií a −85,3 dBm EIRP pro vnitřní a ruční zařízení. Komise v návrhu výslovně píše, že na tenhle režim nesahá a nečeká změnu vyzařování v těch pásmech. U ostatních mezí se ptá, jestli je po dvaceti letech bez hlášeného rušení zvednout, a chce k tomu měření a studie soužití s leteckou radionavigací, družicovou navigací, družicovou pohyblivou službou, radiovýškoměry a meteorologickými radary.

Zatím je to jen návrh

Komise text schválila 30. září 2026 a vydala 1. října, do Federálního registru se dostal 2. listopadu. Připomínky přijímá do 2. prosince 2026, odpovědi na připomínky do 4. ledna 2027. Žádné pravidlo se tím zatím nemění: návrh u většiny bodů neříká, co Komise udělá, ale ptá se na technické podklady. Pevné stanovisko má jen u definice vysílače, u měření a u zrušení koordinační povinnosti. Pravidla navíc platí pro zařízení uváděná na trh v USA; v Evropě se UWB řídí vlastní úpravou.

Zdroje

• Federal Register: Unleashing the Power of Unlicensed Ultra-Wideband Devices, ET Docket 26-245, FCC 26-66 (2. 11. 2026)
• FCC: úplné znění návrhu FCC-26-66A1 (schváleno 30. 9. 2026, vydáno 1. 10. 2026)
• FCC Office of Engineering and Technology: DA 25-1099, výzva k připomínkám k podání RM-12014 (22. 12. 2025)
• FCC ECFS: podání pěti organizací z 18. 12. 2025
• Federal Register: Ultra-Wideband Transmission Systems (16. 5. 2002, 67 FR 34852)