Vesmír

NASA uvolnila příkon na Voyageru 2 a jeho tři přístroje vydrží aspoň o rok déle

Sonda Voyager 2 ztrácí každý rok kolem čtyř wattů příkonu a před koncem roku 2026 měla přijít o další vědecký přístroj. Inženýři z JPL tomu předešli zásahem přezdívaným Big Bang: naráz vypnuli část napájených zařízení a nahradili je úspornějšími, aby sonda zůstala dost teplá. NASA výsledek oznámila 4. srpna.

· 10 zhlédnutí

Sonda Voyager v čisté hale, kolem ní technici v bílých kombinézách
Sonda Voyager při zkouškách v čisté hale JPL v listopadu 1976. Foto: John Gregoire, NASA/JPL, Wikimedia Commons (volné dílo)

Voyager 2 letí vesmírem od roku 1977 a jeho zásoba elektřiny se rok co rok ztenčuje. Před koncem roku 2026 měl přijít o jeden ze tří vědeckých přístrojů, které mu ještě zbývaly. Inženýři z Jet Propulsion Laboratory (JPL) tomu předešli zásahem, kterému sami říkají „Big Bang“ – naráz vyměnili skupinu napájených zařízení za úspornější. NASA oznámila 4. srpna, že se to povedlo a že ušetřený příkon udrží všechny tři přístroje v chodu aspoň o rok déle.

Tři zařízení naráz místo jednoho po druhém

Sondu je potřeba držet v teple. Nejde o pohodlí elektroniky, ale o palivové potrubí manévrovacích trysek: kdyby zmrzlo, sonda se přestane natáčet anténou k Zemi. Teplo dodávají ohřívače a odpadní teplo přístrojů, jenže obojí stojí příkon, který sondě chybí jinde.

Co přesně tým vyměnil, popsal mluvčí NASA serveru The Register: šlo o dva ohřívače a o jedno zařízení, které zůstávalo zapnuté jen proto, že jeho odpadní teplo vzniká na správném místě a spotřebuje míň než ohřívač hned vedle. Tuhle trojici nahradila jiná trojice, která zahřeje stejně, ale odebírá méně. Podobné výměny tým dělal i dřív, podle mluvčího ale obvykle jedna za jednu.

Zásah proběhl na dálku, na sondě vzdálené miliardy kilometrů a bez možnosti cokoli vrátit ručně. Přezdívka Big Bang míří právě na to, že se všechno přepnulo v jednom kroku.

Čtyři watty ročně, které nikdo nevrátí

Obě sondy Voyager berou elektřinu z radioizotopových termoelektrických generátorů (RTG). Uvnitř se rozpadá plutonium, teplo z rozpadu se termoelektricky mění na proud – žádné pohyblivé části, žádné palivo k doplnění. Rozpad ale nejde zastavit, takže výkon generátorů klesá: každá sonda přijde zhruba o čtyři watty za rok.

Po bezmála půlstoletí letu je rezerva tenká. Od roku 2024 kvůli ní musela mise vypnout na každé sondě dva vědecké přístroje. Z deseti, se kterými každý Voyager startoval, jich je dnes na Voyageru 2 v chodu jen trojice: detektor kosmického záření, magnetometr a přijímač plazmových vln. Zbytek se odmlčel buď po průletech kolem planet, kde už neměl co měřit, nebo právě kvůli příkonu.

Pořadí vypínání není improvizace. Vědci a inženýři mise se na něm podle NASA dohodli už před lety – dopředu bylo dané, co půjde z provozu jako první a co má zůstat do konce.

Voyager 1 přišel o přístroj letos v dubnu

Že se s příkonem nedá počítat na papíře, ukázala starší sonda. Voyager 1 při běžném plánovaném natočení 27. února nečekaně ztratil napětí. Kdyby kleslo ještě o kus, spustila by se automatika proti podpětí a sonda by si sama vypnula, co uzná za vhodné; návrat z takového stavu je zdlouhavý a sám o sobě riskantní.

Tým proto zasáhl dřív a 17. dubna vypnul přístroj LECP, který téměř bez přestávky měřil nízkoenergetické nabité částice od startu v roce 1977. Jednu jeho část ale nechal běžet: malý motorek, který otáčí čidlem, aby snímalo do všech směrů. Odebírá 0,5 wattu a díky němu zůstává naděje, že se přístroj někdy zapne zpátky. Voyageru 1 tak zbyly dva přístroje, magnetometr a přijímač plazmových vln.

Samotné vypnutí ukazuje, jak se s Voyagery pracuje: Voyager 1 je od Země přes 25 miliard kilometrů, takže povel k ní letí asi 23 hodin a odstavení přístroje pak trvá další tři hodiny a čtvrt.

Na Voyageru 1 přijde Big Bang v nejbližších měsících

Voyager 2 byl pro zkoušku bezpečnější volbou: má o něco větší rezervu v příkonu a je blíž Zemi, takže se na povel čeká kratší dobu. Teď je na řadě Voyager 1 a NASA počítá s tím, že tam tým stejnou výměnu dokončí v nejbližších měsících. Když vyjde, je podle NASA šance, že se dubnový LECP vrátí do provozu.

Rok navíc zní skromně, ale u mise, která byla původně naplánovaná k Jupiteru a Saturnu a dnes letí mimo heliosféru, je to zisk, jaký se jinak koupit nedá. Vyměnit hardware nikdo nepřiletí, přidat palivo taky ne – jediné, co jde, je hospodařit s tím, co plutonium ještě dává.

Zdroje

Vesmír

Diskuse

Zatím tu nikdo nediskutuje.

Diskutovat mohou přihlášení čtenáři – přihlaste se nebo si založte účet.

← zpět na výpis