Vesmír

NASA zveřejnila data ze sedmi přístrojů sondy IMAP, tři mapovací kamery mezi nimi nejsou

NASA oznámila 7. srpna, že vědecká data ze sondy IMAP jsou volně ke stažení. Jde o měření sedmi z deseti přístrojů nasbíraná do 30. dubna. Ve zveřejněné dávce chybí právě ta trojice kamer, kvůli které mise dostala do jména slovo mapování.

· 4 zhlédnutí

Sonda IMAP v montážní hale, kolem ní stojí technici v bílých overalech
Sonda IMAP na stroji pro měření hmotnostních vlastností při zkouškách vyvážení rotace, laboratoř Johns Hopkins APL v Laurelu, srpen 2024. Foto: NASA/Johns Hopkins APL/Princeton, Wikimedia Commons (volné dílo)

NASA oznámila 7. srpna, že vědecká data ze sondy IMAP jsou volně ke stažení. Jde o měření sedmi z deseti přístrojů nasbíraná do 30. dubna. Stáhnout se dají ze dvou míst: z archivu Space Physics Data Facility v Goddardově středisku NASA a ze stránek mise na Princetonské univerzitě.

IMAP je zkratka z Interstellar Mapping and Acceleration Probe. Sonda má popsat heliosféru, tedy bublinu, kterou kolem sluneční soustavy nafukuje sluneční vítr a která ji odděluje od okolní Galaxie, a k tomu sledovat, jak se v okolním prostoru urychlují nabité částice. Nese na to deset přístrojů a podle NASA měří všechny.

Co je ve zveřejněné dávce

Sedm přístrojů, jejichž data jsou venku, měří převážně to, co k sondě přiletí přímo:

  • MAG je magnetometr od Imperial College London a měří meziplanetární magnetické pole pocházející ze Slunce.
  • SWAPI z Princetonské univerzity počítá ionty ve slunečním větru a zachycené ionty, které do soustavy přilétají zvenčí.
  • HIT z Goddardova střediska NASA je teleskop na ionty o vysoké energii.
  • GLOWS od Centra kosmického výzkumu Polské akademie věd sleduje ultrafialovou záři, kterou budí sluneční vítr, a z ní se odvozuje, jak se vítr v čase mění.
  • SWE z Los Alamos National Laboratory měří elektrony ve slunečním větru.
  • CoDICE ze Southwest Research Institute určuje hmotnost a elektrický náboj iontů ze slunečního větru i z mezihvězdného prostoru.
  • IDEX z Laboratory for Atmospheric and Space Physics v Boulderu rozebírá složení mezihvězdného a meziplanetárního prachu.

Vedle vědecké dávky jede dál proud I-ALiRT. Je to měření kosmického počasí v téměř reálném čase, vysílané nepřetržitě a určené těm, kdo vydávají výstrahy před slunečními bouřemi.

Kamery na neutrální atomy zůstaly stranou

Nezveřejněné zůstávají IMAP-Lo, IMAP-HiIMAP-Ultra. Ta trojice snímkuje energetické neutrální atomy: částice, které na hranici heliosféry přijdou o svůj náboj, a proto pak letí rovně bez ohledu na magnetická pole. Ze směru, ze kterého dorazí, a z jejich energie se skládá obraz té hranice. Právě kvůli němu má mise ve jméně mapování.

Přístroje se dělí o rozsah energií, které jednotlivá částice nese. IMAP-Lo bere atomy pod 2 keV, IMAP-Hi od 0,4 do 15,6 keV a IMAP-Ultra od 3 do 300 keV; keV je kiloelektronvolt, jednotka energie jedné částice. Lo sedí na otočné plošince, Hi a Ultra jsou zdvojené a míří 45 a 90 stupňů od osy rotace sondy. Dohromady tak vidí skoro celou oblohu.

Proč data z těch tří ještě nejsou venku, NASA neuvádí. V oznámení stojí jen, že zatím nejsou připravená k vydání, a hned vedle toho věta, že sbírá data všech deset přístrojů.

Datum vydání se liší podle toho, kde se ptáte

Oznámení NASA nese 7. srpen. Stránka mise na Princetonu ale u dávky Release 1 uvádí, že je dostupná od 29. července, a totéž datum má i v patičce jako den poslední úpravy. Výpis archivu SPDF s tím sedí: šest složek přístrojů nese datum 29. července, jen GLOWS má 7. srpen. Datum u složky je čas poslední změny, ne nutně den, kdy se soubory objevily, takže z něj nejde vyčíst přesně, kdy se dávka otevřela. Většina dat ale byla na serveru zhruba deset dní předtím, než o nich NASA napsala.

Odkud sonda měří

IMAP odstartovala 24. září 2025 spolu s observatoří Carruthers Geocorona a s družicí SWFO-L1 americké NOAA. Do cíle dorazila 10. ledna 2026 a od té doby obíhá kolem Lagrangeova bodu L1 mezi Zemí a Sluncem. NASA jeho vzdálenost uvádí jako zhruba milion mil, což je v přepočtu asi 1,6 milionu kilometrů. Odtud má sonda nezacloněný pohled na Slunce a stihne varovat před nebezpečným zářením asi půl hodiny předem.

Hlavní část mise začala 1. února 2026 a je plánovaná na dva roky. Vede ji David McComas z Princetonské univerzity, sondu postavila a řídí Laboratoř aplikované fyziky Univerzity Johnse Hopkinse a na misi se podílí 27 institucí. V programu Solar Terrestrial Probes je IMAP pátá v pořadí. U bodu L1 není sama: kotví tam i sondy Wind a ACE od NASA a evropsko-americká SOHO.

Zveřejněná data končí 30. dubnem, takže za dneškem zaostávají o víc než tři měsíce. Kdy přibude novější dávka a kdy se otevřou tři chybějící kamery, NASA neuvedla.

Vesmír

NASAIMAPHeliosféraSluneční vítrOtevřená data

Diskuse

Zatím tu nikdo nediskutuje.

Diskutovat mohou přihlášení čtenáři – přihlaste se nebo si založte účet.

← zpět na výpis