Proxmox VE vyšel poprvé pro 64bitový Arm, plnou podporu má jen na hardwaru Nvidie

Proxmox Virtual Environment spravuje virtuální stroje a linuxové kontejnery a dosud existoval jen pro x86-64. To se 5. srpna změnilo. Vídeňská Proxmox Server Solutions vydala sestavení pro 64bitový Arm, tedy arm64 čili aarch64, a označila ho verzí 9.2 - stejným číslem, jaké nese vydání pro x86-64 z 21. května.

Jedna kódová základna, dvě instrukční sady

Nová varianta není odbočka stranou. Podle oznámení na fóru, které napsal technický ředitel firmy Thomas Lamprecht, sdílí s x86-64 zdrojový kód, balíčkové repozitáře i životní cyklus vydání. Stojí na Debianu 13 „Trixie“, jádru řady 7.0 a týchž verzích klíčových součástí: QEMU 11.0, LXC 7.0 a ZFS 2.4. Úložiště Ceph je ve variantě Tentacle 20.2.3.

V bodovém vydání Debianu se přitom Proxmox sám neshodne. Oznámení na fóru mluví o 13.5, poznámky k vydání na wiki o 13.6. Rozdíl je na provoz bez významu, ale nikde se nevysvětluje.

Nastavení, nástroje i dokumentace jsou podle firmy shodné s x86-64 verzí. „Naším cílem nebylo Proxmox VE na nové architektuře jenom rozběhat, ale dodat plnou paritu funkcí,“ řekl Lamprecht v tiskové zprávě (citace přeložena z angličtiny). Vypočítal v ní KVM, sítě, clustering, ZFS a Ceph.

Plnou podporu mají dvě platformy, obě od Nvidie

Oficiálně podporovaný hardware jsou procesorové platformy Nvidia Grace a Nvidia Vera. Ostatní serverové stroje s UEFI a jádrem ARMv9-A nebo novějším mají podporu „best-effort“, tedy jak se povede; starší ARMv8-A podle Proxmoxu obvykle funguje také, se stejnou výhradou. Hostitel musí startovat přes UEFI a popisovat svůj hardware tabulkami ACPI.

Tím z hry vypadávají jednodeskové počítače, které svůj hardware popisují stromem zařízení (device tree). Raspberry Pi a stroje jemu podobné Proxmox VE nerozběhne a firma to říká rovnou v odpovědích na časté dotazy. Kdo si na levném armovém počítači chtěl postavit domácí virtualizační server, touhle cestou se nedostane.

Čtyři věci, které na Armu chybějí

Rozdílů proti x86-64 je málo a Proxmox je vyjmenoval:

• Virtuální stroje startují vždy přes UEFI, o které se stará armová sestava OVMF zvaná AAVMF. SeaBIOS na arm64 není.
• Šifrování paměti AMD SEV a sdílené virtuální GPU od Intelu (GVT-g) zůstávají vázané na x86.
• Neexistuje balíček s mikrokódem procesoru, tedy obdoba intel-microcode a amd64-microcode.
• Host běží jen na uzlu své vlastní architektury a živá migrace je možná pouze mezi uzly téže architektury.

Míchat x86-64 a arm64 uzly v jednom clusteru technicky nic nebrání, oficiální podporu to ale nemá. Přestěhovat existující virtuální stroj z x86 na Arm znamená přenést jeho data zálohou, offline migrací nebo sdíleným úložištěm a pak ho pro novou architekturu přeinstalovat nebo přenastavit. Samotné zkopírování disku nestačí.

Objednávka přišla z datových center

Port nevznikl ve volném čase. Proxmox uvádí, že šlo o technickou spolupráci s Nvidií a Supermicrem a že jeho inženýři ověřovali platformu přímo na serverech s Grace Hopper Superchip. Software podle tiskové zprávy už běží ve vybraných podnikových produkčních prostředích.

Kde se ta poptávka vzala, ukazuje starší tisková zpráva z 28. července. Proxmox v ní oznámil, že se Proxmox VE stane virtualizační vrstvou pod nástrojem NVIDIA Mission Control, který ve velkých strojovnách pro umělou inteligenci rozvrhuje úlohy a stará se o zotavení po výpadku. Už tehdy stálo v textu, že se platforma upravuje právě pro procesory Grace a Vera.

Server The Register k tomu poznamenal, že technické spolupráce nevznikají samy od sebe a že za portem nejspíš stojí zákazníci Nvidie a Supermicra, kteří chtějí svůj hardware pro umělou inteligenci virtualizovat. Podle nás je to pravděpodobné čtení, ale ani jedna z těch firem to takhle nahlas neřekla.

Předplatné zvlášť, ostatní produkty zatím ne

Podnikový repozitář pve-enterprise pro arm64 existuje a Proxmox ho pro produkci doporučuje stejně jako na x86. Předplatné pro armové uzly je ale oddělené od toho x86 a zatím se prodává jen na vyžádání. Zbylé produkty firmy, tedy třeba Proxmox Backup Server, mají prozatím jen interní zkušební sestavení; pořadí, ve kterém se na ně dostane, si Proxmox nechává určit poptávkou podnikových zákazníků.

Na serverovém Armu přitom Proxmox VE první není. Architekturu umí hypervizory Xen i KVM, ze kterého Proxmox sám vychází, a z komerčních platforem tam podle Registeru už jsou SUSE nebo čínský Sangfor. Otevřený svět se o další instrukční sady rozšiřuje průběžně: první stabilní podporu 64bitového RISC-V nedávno přineslo NetBSD 11.0. Nové je spíš to, kdo přišel: podle vlastních údajů firmy běží Proxmox VE na víc než dvou milionech hostitelů a jeho komunita má přes 225 000 členů. Zároveň platí, že jedinou plně podporovanou branou na Arm je zatím hardware jediného výrobce.

Zdroje

• Proxmox Virtual Environment launches official Arm64 Support, tisková zpráva Proxmox Server Solutions, 5. srpna 2026
• Proxmox Virtual Environment now available for 64-bit ARM (arm64)!, oznámení na fóru Proxmoxu, 5. srpna 2026
• Roadmap, poznámky k vydání Proxmox VE, wiki Proxmoxu
• Proxmox VE delivers high-availability infrastructure management for NVIDIA Mission Control AI factories, tisková zpráva Proxmox Server Solutions, 28. července 2026
• Proxmox ports itself to Arm with help from Nvidia and Supermicro, The Register, 6. srpna 2026