IEA čeká rychlejší růst spotřeby elektřiny, obnovitelné zdroje mají letos předehnat uhlí

Mezinárodní energetická agentura (IEA) vydala 23. července pololetní aktualizaci svého výhledu na trh s elektřinou. Navazuje na únorovou zprávu Electricity 2026 a posouvá odhady do roku 2027. Světová spotřeba podle ní letos vzroste o 3,6 % a v roce 2027 o 3,8 %, zatímco za rok 2025 vyšel růst na třech procentech. V absolutních číslech je to 30 700 terawatthodin v roce 2027 proti 28 600 terawatthodinám v roce 2025.

Rychleji než loni, ale pomaleji, než agentura loni čekala

Zrychlení proti roku 2025 je jedna věc, srovnání s vlastní starší předpovědí druhá. Ve stejné zprávě o rok dřív agentura počítala s růstem 3,3 % za rok 2025 a 3,7 % za rok 2026. Skutečnost za loňsek skončila na třech procentech a letošní odhad klesl na 3,6 %. Jsou to desetiny procenta, ale míří opačným směrem, než jaký si čtenář pod slovem „zrychlení“ představí.

Průmysl, klimatizace, auta, datová centra

Důvody růstu agentura vyjmenovává: průmyslová výroba, přibývající spotřebiče, elektromobily, klimatizace a tepelná čerpadla, k tomu rostoucí kapacita datových center. Podle regionů se to rozpadá dost nerovnoměrně. V Číně má spotřeba letos vzrůst o 5,5 % proti loňským 5,2 %, za což může vyšší výroba a nabíjení elektromobilů. Indie se má vrátit k sedmi procentům po loňských 1,6 %, kdy růst srazil brzký monzun. Ve Spojených státech se čekají zhruba dvě procenta, v Evropské unii dvě procenta.

Na opačném konci jsou země, které elektřinu vyrábějí z dováženého zkapalněného plynu a citlivě reagují na jeho cenu. Bangladéš a Pákistán podle agentury sáhly k úsporám paliva, které spotřebu elektřiny přímo omezily.

Hormuz, drahý plyn a návrat k uhlí

Kontext celé zprávy tvoří krize na Blízkém východě. Výpadek dodávek zkapalněného zemního plynu Hormuzským průlivem podle IEA dočasně vyřadil skoro pětinu světové nabídky LNG. Nové zkapalňovací kapacity v Severní Americe a vyšší výstup ostatních vývozců sice nedostatek zmírnily, ceny plynu v Asii i v Evropě ale vyskočily na nejvyšší úroveň od energetické krize let 2022 a 2023.

To má přímý důsledek ve výrobě: v několika asijských a evropských zemích elektrárny přešly z plynu zpátky na uhlí. Výroba z plynu má letos ve světovém součtu zůstat zhruba na loňské úrovni, což by byl třetí rok z posledních deseti bez znatelného přírůstku. Návrat růstu agentura čeká až v roce 2027.

Kdy obnovitelné zdroje předehnaly uhlí

Na straně výroby stojí ve zprávě věta, že výroba z obnovitelných zdrojů letos překoná uhlí; přibýt jí má o víc než osm procent. Agentura k tomu dodává, že v roce 2025 se obě čísla dostala na hranu shody, a podíl obnovitelných zdrojů na světové výrobě posouvá z 33 % v roce 2025 na 37 % v roce 2027.

Datová organizace Ember ale ve své výroční bilanci z 21. dubna napočítala, že se to stalo už za rok 2025: obnovitelné zdroje 33,8 % a 10 730 terawatthodin proti uhlí s 33,0 % a 10 476 terawatthodinami. Uhelná výroba podle Emberu loni klesla o 63 terawatthodin, tedy o 0,6 %, poprvé od pandemického roku 2020. Ember o tom píše jako o prvenství za sto let.

Obě organizace tedy popisují týž přelom a kladou ho do jiného roku. Podíl obnovitelných zdrojů za rok 2025 přitom uvádějí skoro shodně, 33,8 % proti 33 %; rozcházejí se v tom, jestli už ten podíl uhlí překonal. Čím je rozdíl daný, neuvádí ani jedna, a na výpočet té druhé se neodvolávají. Sama IEA přitom loni připouštěla obě možnosti: psala, že k předstihu dojde nejdřív v roce 2025 a nejpozději v roce 2026, podle počasí a cen paliv. Letos z té dvojice zbyla ta pozdější.

Solár přeskočí vítr

Největší jednotlivý přírůstek dodává fotovoltaika: zhruba 600 terawatthodin letos, tedy přibližně tolik co v rekordním roce 2025, a podobně i v roce 2027. Tím se solár letos dostane před vítr a stane se po vodních elektrárnách druhým největším obnovitelným zdrojem elektřiny na světě.

Jaderná výroba má letos přidat méně než dřív, protože se protahuje spouštění nových reaktorů a přibylo odstávek kvůli údržbě. V roce 2027 pak má růst o víc než čtyři procenta, k čemuž mají přispět nové bloky v Číně a Indii a dokončení odložených projektů.

Emise oxidu uhličitého z výroby elektřiny mají letos vzrůst o procento. Agentura to přičítá dvěma věcem naráz: přesunu od plynu k uhlí a počasí, které v prvním pololetí zvedlo výrobu z uhlí i z ropy. V roce 2027 se pak mají zastavit na místě.

Ceny se rozešly podle toho, kdo pálí plyn

Velkoobchodní ceny elektřiny ve druhém čtvrtletí 2026 ukazují, jak moc záleží na skladbě zdrojů. V Evropské unii a v Japonsku vzrostly meziročně o víc než 30 %. Spojené státy zůstaly zhruba na loňské úrovni, Indie přidala méně než deset procent, protože LNG hraje v její výrobě malou roli. Austrálie naopak zlevnila zhruba o 45 %: silná výroba z obnovitelných zdrojů a rychle přibývající bateriová úložiště tam podle IEA snížily potřebu plynových elektráren ve špičce.

Druhá strana téže mince jsou hodiny se zápornou cenou. V jižní Austrálii a v Kalifornii jich v prvním pololetí bylo kolem 20 % všech obchodních hodin, podobně jako loni. Ve Španělsku podíl vzrostl z 10 % na 17 %. Ve Švédsku a ve Finsku ale klesl zhruba ze šesti procent na dvě, protože obě země přidaly pružnost na straně výroby i odběru. Záporná cena podle agentury není znak přebytku, ale nedostatku pružnosti – technické, regulační nebo smluvní.

Celý výhled stojí a padá s tím, jak dlouho potrvají boje na Blízkém východě; agentura to sama uvádí jako hlavní riziko směrem dolů. Riziko směrem nahoru je počasí: silnější El Niño by zvedlo potřebu chlazení a zároveň srazilo výrobu vodních a větrných elektráren, takže by se sáhlo po uhlí a plynu.