Společné vyšetřování časopisu Science a serveru Retraction Watch popsalo 23. července případ šestileté dívky, která zemřela sedm dní po pokusné genové editaci v šanghajské nemocnici Xinhua. Rodina za léčbu zaplatila přes 860 000 dolarů, o úmrtí se nikde nepsalo a nezmínil ho ani odborný článek, který z výzkumu vzešel.
Astronomové vedení Collinem Cherubimem z Harvardovy univerzity zachytili helium unikající z planety LHS 1140 b, superzemě vzdálené zhruba 48 světelných let. Je to první kamenná planeta v obyvatelné zóně cizí hvězdy, u které je atmosféra potvrzená. Práce vyšla 16. července v časopise Science.
Tým z Tokijské univerzity zopakoval Youngův dvojštěrbinový pokus uvnitř krystalu křemíku: štěrbinami byly dva sousední sloupce atomů vzdálené 1,36 ångströmu. Interferenční proužky přežily i zahřátí na 900 kelvinů, protože sousední atomy se chvějí do značné míry společně. Z jejich viditelnosti jde odečíst tuhost jedné konkrétní vazby.
Tým Kalifornské univerzity v Irvine prošel sto tisíc protokolů kalifornských hasičů z let 2013 až 2024 a hledal, čím se liší domy, které požár přečkaly, od těch, které shořely. Z výsledků sestavil mapu rizika pro celou Kalifornii s krokem sto metrů. Model dosáhl přesnosti až 88 procent a mezi nejsilnějšími vlivy skončily věci, které si majitel může změnit sám.
Tým z Chicagské univerzity, Harvardu, Stony Brook University a firmy Quantinuum ukázal na iontovém procesoru H2 první úplnou sadu kvantových hradel postavenou na neabelovských anyonech. Práce vyšla 15. července v Nature a naznačuje cestu, jak se vyhnout nejdražší části dnešní korekce chyb.
Jednadvacet otisků chodidel z břehu jezera Turkana v severní Keni patřilo podle nové studie osmi dospělým jedincům druhu Paranthropus boisei. Rozměry stop vycházejí na postavu až 1,8 metru vysokou a kolem 75 kilogramů těžkou, tedy větší, než dosud vycházelo z kosterních nálezů. Mezi osmi jedinci nebyla podle autorů ani samice, ani mládě.
Antimonid chromu má magnetické momenty, které se navzájem ruší, a přesto se v něm elektrony dělí na dva spinové proudy. Tým z Cambridge, floridského MagLabu a Drážďan to změřil v poli až 41,5 tesla přímo v objemu krystalu, ne na jeho povrchu. Štěpení sleduje tvar sférické harmonické funkce se čtyřmi uzlovými rovinami, takže CrSb patří mezi altermagnety g-vlnového typu.
Tenké polymerní vrstvy se dosud polarizovaly až dodatečně, v silném vnějším elektrickém poli. Materiáloví vědci z Kielské univerzity ukázali, že vrstva rostoucí z par se zpolarizuje sama už během nanášení a na povrchu drží potenciál až 24 voltů. O polaritě rozhoduje volba iniciátoru, velikost potenciálu roste lineárně s tloušťkou.
Tým kolem amerického Národního institutu pro standardy a technologie změřil polem supravodivých mikrokalorimetrů, jak široké jsou nejsilnější rentgenové čáry uranu, neptunia a plutonia. Relativní nejistota klesla na 0,5 až 1,5 procenta, tedy třikrát až osmkrát níž než u dosavadních hodnot. Právě tyhle čáry se překrývají s gama zářením, podle kterého se v elektrárnách a ve vojenských skladech počítá, kolik štěpného materiálu tam leží.
Fyzici z Paul Scherrer Institutu rozsvítili rentgenový laser na volných elektronech SwissFEL na vlnové délce 0,75 angstromu, tedy hluboko pod hranicí, na kterou byl navržený. Stačil jim k tomu elektronový svazek o energii 6,2 GeV a undulátor nastavený tak slabě, jak se u těchhle strojů běžně nejezdí. Nahradili tím energii svazku jeho kvalitou a tvrdí, že příští rentgenové lasery můžou být kratší a levnější.
Rotující Země kroutí časoprostor kolem sebe a doložit to dosud dokázaly jen družice, a to po letech sběru dat a s náročným modelem zemského tíhového pole na pozadí. Fyzici z Berkeley, Caltechu a Vídně teď v Physical Review Letters popsali přístroj, který by totéž zvládl v laboratoři: smyčku supratekutého helia přerušenou jedním slabým spojem. Podle jejich výpočtu by rozlišil dvě desetiny procenta velikosti jevu, v nejlepším případě za sedm desetin sekundy.
Nitrogenáza je enzym, který umí rozlomit trojnou vazbu ve vzdušném dusíku. Tým z Brém a Grenoblu ji izoloval přímo z hlubokomořského archeona a naměřil bod rozpadu 92,3 °C, kdežto u stejného enzymu z půdní bakterie je to 60,1 °C. Krystalová struktura v rozlišení 1,21 ångströmu navíc zachytila stav aktivního místa, který u molybdenové nitrogenázy nikdo dosud neviděl.
