Americký úřad odmítl prošetřit samovolné spuštění airbagů u Odyssey ročníků 2011 až 2017

Podnět podal 30. května Nathaniel W. Bowe III. Americké právo to dovoluje komukoli: podle paragrafu 30162 hlavy 49 Sbírky zákonů USA a podle části 552 federálních předpisů může kdokoli požádat Národní správu bezpečnosti silničního provozu (NHTSA), aby zahájila šetření vady. Úřad udělá technický rozbor a podnět přijme, nebo zamítne. Rozhodnutí o tomhle podnětu vyšlo 28. září ve Federálním rejstříku pod označením DP26-005.

Bowe žádal řízení o nevyžádaném a odchylném chování zádržného systému ve vozech Honda Odyssey ročníků 2011 až 2017. Za tím chováním je podle něj systémová vada elektroniky, softwaru nebo mechaniky, která spustí airbag bez odpovídajícího podnětu zvenčí, tedy bez nárazu, převrácení i bez překročení prahu přetížení. Opíral se o příspěvky z diskusních fór a o deset stížností z veřejné databáze úřadu. Druhá část podnětu tvrdila, že si chybové kódy a hlášený stav zádržného systému navzájem odporují a že se o něm zapisují nepřesná data.

Co airbag spouští

Airbagový systém má čtyři části: vak, generátor plynu, řídicí jednotku a nárazové snímače. Snímače na vnějšku vozu měří na začátku nehody její tvrdost. Když je náraz dost silný, pošlou signál řídicí jednotce a ta dá povel generátoru, aby vak naplnil. Celé se to odehraje v řádu milisekund.

Přední airbagy řidiče i spolujezdce předepisuje americká norma FMVSS 208 od modelového roku 1999. Boční airbagy, hlavové i hrudní, žádná norma výslovně nenařizuje. Výrobci je montují proto, aby vůz splnil normy FMVSS 214 pro boční náraz a FMVSS 226 proti vypadnutí z vozu.

Pro celé rozhodnutí je podstatné, že každý typ vaku míří na jiný děj. Přední airbagy na čelní nárazy, hlavové na převrácení a nárazy z boku, hrudní na nárazy z boku. Jsou to ale jen hrubé kategorie: úřad píše, že skutečné podmínky spuštění jsou mnohem jemnější a závisejí na složitých algoritmech. Rozdíl v jediné proměnné rozhodne, jestli je spuštění v dané situaci zamýšlené, nebo ne.

Devět hlášení, z nichž vzorec nevychází

Odbor šetření vad (ODI) měl k dispozici devět dotazníků od majitelů vozu, jedno hlášení o úmrtí a zranění z povinného systému včasného varování a několik terénních zpráv podle zákona TREAD. Tři z dotazníků popisují samovolné spuštění předních airbagů, šest dotazníků a zmíněné hlášení hlavových, čtyři dotazníky a totéž hlášení hrudních. Součet je vyšší než devět, protože jedno podání popisuje i víc typů vaku naráz.

Několik stížností uvádí, že se vak spustil při přejezdu výmolu, přes předmět na vozovce nebo při lehkém kontaktu s obrubníkem. Všechny shodně tvrdí, že spuštění nic nepředcházelo. Jak taková stížnost vypadá, ukazuje záznam číslo 11751923 z veřejné databáze, podaný letos v červenci k Odyssey ročníku 2015: airbagy vyskočily při pomalém přejezdu retardéru u školy, v autě byly malé děti, jedna ruka utrpěla popáleninu a pojišťovna na opravu vyplatila přes čtrnáct tisíc dolarů, což podle stížnosti nestačilo.

Právě ta pestrost rozhodla. Hlášení se podle ODI liší typem vaku, jejich kombinacemi i tím, co jízdě předcházelo, takže z nich žádný společný činitel nevychází. K tomu úřad dodává dvě věci, které v hlášeních nenašel: ani jedno nepopisuje ztrátu kontroly nad vozem a u těchto ročníků nezná nehodu ani těžké zranění, které by samovolné spuštění způsobilo.

Že by nebezpečné nebylo, ODI netvrdí. Samovolné spuštění podle něj může řidiče překvapit a připravit ho o kontrolu nad vozem, a sedí-li člověk mimo obvyklou polohu, může ho síla vaku zranit. Na takovém základu už úřad v minulosti svolávací akce i šetření vedl.

Svolávací akce se týká jiného auta

Jednu takovou akci připomínal sám podnět: 26V-227, která se týká Odyssey ročníků 2018 až 2022. Řídicí jednotka zádržného systému v nich má kvůli chybě v programu nesprávné parametry pro spuštění a boční i hlavové vaky se kvůli tomu můžou spustit bez příčiny. Evidence úřadu u té akce vede 440 830 vozů, dopisy majitelům rozeslala Honda 27. května a servisy mají jednotku přeprogramovat, případně vyměnit.

Tím ale podobnost končí. Honda uvedla v roce 2018 novou generaci Odyssey, tedy velký redesign na nové platformě. Vozy z podnětu se proto od svolávaných liší rozměry, motory, převodovkami i algoritmy řídicí jednotky airbagů. ODI z toho uzavírá, že nenašel nic, co by starší hlášení s akcí 26V-227 spojovalo.

U záznamu té akce má úřad ještě jednu poznámku. Z podkladů podle něj vyplývá, že výrobce o věci věděl déle než pět pracovních dnů před ohlášením. Lhůtu na oznámení vady stanoví předpis 49 CFR 573.6 a za její nedodržení hrozí pokuty.

Zamítnutí neznamená, že vada není

Úřad při rozhodování neváží jen techniku. Předpis mu dovoluje přihlédnout i k povaze stížností, k vlastním prioritám, k tomu, kolik má lidí, jak pravděpodobně se podaří vadu doložit a jak by uspěl v případném soudním vymáhání. Zamítnutí proto říká, že se formální šetření neotevře, ne že by úřad vadu vyloučil. Stejným způsobem letos v červenci odmítl podnět na nouzové otevírání dveří u vozů Tesly, a přesto k téže věci otevřel řízení o nové normě.

Databáze stížností zůstává otevřená a nový podnět může podat kdokoli. Objeví-li se mezi dalšími hlášeními pravidelnost, kterou ODI u dosavadních devíti nenašel, bude mít úřad o čem rozhodovat podruhé.

Zdroje

• Denial of Motor Vehicle Defect Petition, DP26-005, Federální rejstřík, svazek 91, číslo 186, strany 61289 až 61291, 28. září 2026
• Záznam svolávací akce 26V227000, databáze svolávacích akcí NHTSA
• Stížnosti majitelů Hondy Odyssey ročníku 2015, databáze stížností NHTSA