Kompletní archiv, od nejnovějšího.
NVIDIA se 4. srpna 2026 přidala k Dellu, Lenovu a HP mezi sponzory nejvyšší úrovně projektu LVFS (Linux Vendor Firmware Service), který linuxovým uživatelům rozesílá aktualizace firmwaru bez nutnosti stahovat samostatné nástroje výrobců. Vývojář Richard Hughes tím oznámil, že se naplnil roční cíl financování; NVIDIA přitom přes LVFS už měsíce rozesílá aktualizace firmwaru pro svůj počítač DGX Spark.
Fyzici z tokijské University of Electro-Communications vyvinuli metodu, která spočítá a zobrazí dielektrickou konstantu materiálu atom po atomu. Na tenkých vrstvách diamantu a křemíku zakončených vodíkem vyšlo opačné chování: u křemíku odezva při povrchu slábne, u diamantu roste nad hodnotu nitra. Práce vyšla 31. července v časopise ACS Omega.
Google rozšířil Managed Agents v Gemini API o takzvané environment hooky – vlastní skripty, které se spustí před nebo po každém volání nástroje uvnitř izolovaného sandboxu a smí ho zastavit. Přibyl i strop na spotřebu tokenů, naplánované spouštění agentů podle cronu a přístup zdarma. Podle rozboru serveru The AI Navigator jde o první ucelenou sadu kontrol nad autonomními agenty, ne o hotovou bezpečnostní hranici.
Multimediální knihovna FFmpeg vyšla 4. srpna 2026 ve verzi 9.0 s přezdívkou „Lei“. Nová verze rozšiřuje zrychlené zpracování videa přes grafické karty – hlavně přes otevřené rozhraní Vulkan a AMD Advanced Media Framework – a po letech doplnila chybějící polovinu podpory animovaného WebP: dosud ho uměla jen zapisovat, teď ho umí i přečíst. FFmpeg pohání i řadu jiných programů, mezi nimi přehrávač VLC.
Konsorcium NVM Express aktualizovalo všech jedenáct specifikací úložného protokolu NVMe. Lokálně připojený disk se nově umí sám rozdělit na virtuální subsystémy, takže se virtuální stroj přestěhuje na jiný server bez přenastavování úložiště. Přibyla i podpora šifer odolných kvantovým počítačům, omezování výkonu disku a sledování napětí.
Čínská Ústřední komise pro záležitosti kyberprostoru zveřejnila 22. července 2026 plán na roky 2026–2030, podle kterého má čínský internet přejít na síť běžící jen s protokolem IPv6 bez zálohy v IPv4. Součástí je i rozšíření IPv6+, které umí do paketů vkládat metadata o obsahu a navrhovat trasu, kudy mají putovat sítí. Podle analytiků z institutu MERICS to usnadní operátorům účtovat vybraný provoz zvlášť a úřadům sledovat, čí data sítí procházejí.
Texaská soustava ERCOT překonala 21. a 22. července 2026 dosavadní maximum odběru dvakrát během dvou dnů. Americký úřad EIA hlásí hodinovou špičku 91,1 GW, další prameny uvádějí až 91 308 MW. Vrchol pokryl z poloviny zemní plyn a z třetiny slunce, a to bez jediné výzvy k šetření.
Řídicí výbor překladače GCC přijal 29. července 2026 pravidla pro příspěvky, na kterých se podílel jazykový model. Odmítá ty právně významné, tedy zhruba nad patnáct řádků, ale u testovacích sad dělá výslovnou výjimku. Rešerši, hledání chyb ani revizi záplat modelem nezakazuje.
N-able opravil autentizační díru ve svém nástroji N-central, jenže oprava pokrývala jen jednu cestu k témuž cíli. Útočník tu druhou našel dřív než výrobce a získal na spravovaných serverech plný administrátorský přístup. Americký úřad CISA dal na záplatu jen tři dny.
Projekt zlib-rs, rustová náhrada klasické céčkové knihovny zlib financovaná organizací za Let's Encrypt, vydal 3. srpna 2026 verzi 0.6.7. Oprava se týká chyby use-after-free, kterou nezávislý výzkumník našel ve funkci set_level – navzdory tomu, že volající kód nemusí napsat jediný řádek nebezpečného Rustu. Release zároveň přidal optimalizace pro čínskou architekturu LoongArch.
Tým fyziků vedený Penn State ukázal, že hmotnost a rotaci černé díry vzniklé srážkou dvou obíhajících černých děr lze odhadnout principem maximalizace entropie, podobně jako u obyčejných plynů – bez nutnosti řešit na superpočítači Einsteinovy rovnice obecné relativity. Práce vyšla v časopise Physical Review Letters a zatím platí pro srážky na téměř kruhových drahách, kde ani jedna z původních děr sama nerotuje; shoda s přesnými simulacemi je na úrovni jednotek procent.
Propojky v čipech se dnes dělají z mědi, jenže pod čtyřiceti nanometry její vodivost prudce klesá. Tým z Cornellovy univerzity popsal nanodrátky z arsenidu niobu, které se naopak s tenčením stávají vodivějšími. Zatím jsou to jen laboratorní vzorky, ne náhrada mědi v továrně.
